Mys marné naděje

Loď do mlhy vplouvá

na cíl dávno se zapomnělo

vítr se opírá do starých plachet

jen tak

vzpomínka na maják kdesi v dáli

mlhavější stále jen

zasouvána

na marockou tanečnici modlící se k Alláhovi

kdysi dávno

osaměli na cestě do Indie…

Na konci pokladů jen smrt modlí se

pak na obzoru mys k obeplutí!

skála, symbol naděje

cesty za kořeními podivné chuti

pro dvory velmožů

a zlato

snědý námořník pláče dojetím

slunce prosvítá

a chlad prohřívá se touhou

srdce buší

VPŘED!

Nový začátek pro modlitby děkovné

ke kříži vzhlížejí

a hříchy čistota touhy smývá

teď

v půli cesty – nový oceán

už za okamžik

před nimi

loď pluje…

Z klamné dálky

"Vraťte se!"

volání zaznívá

"Vraťte se dokud je čas!"

"LOĎ AHÓÓÓJ!" odpovídají aniž by rozuměli

stále vpřed, kde mys tolik láká k obeplutí

vidí ve skále šťastnou hvězdu

nechtějí zaslechnout

nechtějí rozumět

jen touha pohání

jejich loď

stále vpřed…

Vlny hladí pyšnou příď

a zdá se, že stačí natáhnout ruku

pohladit skálu

Vplout

"Je to Mys marných nadějí!

Nejhrůznější z pokušení

Satana, jenž vládne tmám!

Vraťte se, než podlehnete.

Staletí tu umírám!"

Vpřed, stále vpřed.

Potom mlha rozplyne se

krutá pravda zabolí

Snad tisíce různých lodí

a bezdeché bezvětří

nemrtvých koster čekajících

děravých plachet vzedmutí

míli před dosažením

přísliby ztracené

k nehybné cestě bez návratu

zlákaly marné naděje…

(1998)

Reklamy

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Mys marné naděje

Filed under Poesie

Komentáře nejsou povoleny.