Monthly Archives: Červenec 2007

Jak na vůli

Častokrát jsem se setkal s případem, kdy člověk příliš tlačí na svou vlastní vůli. Tento tlak by se dal vyjádřit slovy: "Musíš za každou cenu!" Typické je, že takový člověk drží záměr, jehož chce dosáhnout, neustále ve svém vědomí. Problém je v tom, že takový přístup je nejen nesmírně vyčerpávající, ale i neefektivní.
Představte si sportovce, který má předvést nějaký výkon a myslí na to. Oštěpaře, který myslí na to, jak hodí oštěp, fotbalistu, který se dostane k míči a začne urputně přemýšlet, jak tuto šanci využít. Snad nikdo nepochybuje o tom, že takový sportovec by to nedotáhl ani k okresnímu přeboru.
Samozřejmě, že sportovec, který se chystá učinit špičkový výkon, musí mít vůli tak učinit. Ale nikoli vůli v té podobě, jak si ji někteří představují, tedy – nikoli jako vědomé "musíš!" Celá jeho bytost musí být v ten okamžik prodchnuta vůlí – nejen vědomí, ale i nevědomí a dokonce i jeho tělo. Samozřejmě, že i on musí usilovat vědomě – ale jen a pouze na tréninku…

Celý příspěvek

Reklamy

komentářů 6

Filed under Terapie závislostí

Ilegální podnik

Major Fousek, příslušník Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, seděl ve své černé Škodě Eclipse a unaveně pojídal guláš z praktického termoobalu. Blížila se půlnoc a muž, kterého sledoval, stále nevycházel z domu. Major však byl přesvědčen, že Rudolf Potměšil skutečně je oním tajemným "Šéfem", o němž už dlouho hovořilo celé podsvětí. Od svých informátorů věděl, že pod rouškou tmy odchází každý třetí den neznámo kam. Přestože je veden na Úřadu práce jako nezaměstnaný, je schopen platit nemalý nájem v bytě na Mendlově náměstí jen pár minut od centra Brna. Zjistil také, že dotyčný v minulosti několikrát cestoval do zemí Jižní Ameriky, kde se mohl svému nekalému umění přiučit. Potměšil byl "Šéf", to bylo Fouskovi nad slunce jasné. Otázkou zůstávalo kde a pro koho vaří.

Celý příspěvek

komentářů 9

Filed under Povídky a příběhy

JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola čtvrtá–HRA S OHNĚM

PŘEDCHOZÍ KAPITOLY

 

Stála tam a – věděla. Oni to udělají. Stála tam… tak sama. Viděla svého bratra, ženoucího se do záhuby. Poryvy studeného větru si pohrávaly s hřívou černých vlasů i s dlouhým tmavě modrým sametovým pláštěm. Viděla…

 

*

Šest mužů v černých kápích fascinovaně hledělo na objemný svazek AlAzif. Překrásný kaligrafický nápis stříbrné barvy byl plný příslibů.

Celý příspěvek

komentáře 2

Filed under Četba na pokračování

Vandalísmus

V poslední době zde přibylo množství vážných příspěvků, je tedy nejvyšší čas na odlehčení. Tento obrázek patří k mým úplně prvním pokusům o výtvarnou tvorbu. Pochází někdy z roku 1999, kdy jsem jen tak cvičně vymýšlel reklamní kampaň na vandalismus… Posléze jsem jej ještě trochu doladil, takže tato verze je z roku 2000.

Pár lidí už pobavil, třeba pobaví i Vás…

Celý příspěvek

komentářů 5

Filed under Galerie

Astrologie jako víra a náboženství

Svým předchozím článkem o astrologii jsem vyvolal reakce, které se zaměřily na problém popperovské falzifikovatelnosti astrologických předpovědí (neboli – "Udělejte experiment a uvidíte, že to nefunguje!"). Poté, co jsem odmítl možnost kauzálního působení hmotných planet na dění na Zemi, je to vlastně jediný argument, který zbývá. Uvědomil jsem si, že jsem ve svém výkladu opomněl další důležitý aspekt astrologického umění, a to je jeho religióznost. Astrologie je víra v orákulum. Krátce se nad touto problematikou zamyslím.

Celý příspěvek

komentářů 6

Filed under Úvahy a postřehy

O předmětu astrologie aneb O voze a o koze

Jazyk astrologie používá slova jako jsou vliv, působení a podobně, což vyvolává rudo před očima u členů a sympatizantů Klubu skeptiků , kteří potom úporně vysvětlují, že planety nemohou nijak fyzikálně působit na dění na zemi, což je samozřejmě pravda, ale není to argument. Nutno dodat, že jejich reakce celkem chápu. Vycházejí z přírodovědných paradigmat, jimiž pak astrologii zcela nesmyslně interpretují. Pokusím se tedy o vpravdě sysifovský úkol poukázat na nesmyslnost počínání přírodovědně založených skeptiků a rozšířit jejich paradigmatický záběr. Pokud ovšem budou tento text vůbec ochotni číst. Tedy za prvé: astrologie není přírodní věda. Není dokonce ani věda v moderním smyslu toho slova. Pokud o ní nějaký astrolog jako o vědě hovoří, pochopil svůj obor věru prachbídně.

Celý příspěvek

komentářů 18

Filed under Úvahy a postřehy

Antithema

XVI.

Toužím po neměnné proměně Věčnosti
v těch chvílích cítím pavoučí drápky na své dlani a vzpomínám na sestřičky a pavoučici, co vypadá jako cizokrajný šperk
Antithema
z nekvalitní pásky o železné panně a strachu, kterému nikdy neporozumíte
o strachu, který je klíč a o klíči, jenž je obestřen strachem
In nomine dei nostri satanas excelsi –
alumettes lucifers

a o dívce, kterou to zlobilo.
Antithema.
Kde ještě svítí hvězdy?

Celý příspěvek

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Antithema

Filed under Poesie

Sebevražda a peklo

Věřící mnoha náboženství soudí, že sebevražda představuje vstupenku do pekla. Nebo s sebou minimálně nese vážné duchovní následky. Jiní v peklo nevěří, ale považují sebevraždu za projev slabošství. Mnoho let jsem trpěl velmi těžkými až psychotickými depresemi a několikrát mi k sebevraždě chyběl opravdu jen krůček, proto je to pro mne téma stále živé a často se nad ním zamýšlím…

Celý příspěvek

komentářů 50

Filed under Deprese a spol.

JEDNOU SE ROZEDNÍ–kapitola třetí–PLAMEN MÁGŮ–Daim

PŘEDCHOZÍ KAPITOLY

 

Elf otevřel oči. Dlouho hleděl do stropu. Vstal. Zatočila se mu hlava a musel se posadit. Vešla Lorissa.

"Dobré ráno, Maegline."

Znovu se pokusil vstát. Čarodějka přistoupila a pomohla mu.

"Jsi ještě slabý, ale nejhorší máš za sebou. Pojď se mnou, Corbras čeká."

Elf věděl, že zkoušku složil, i když poněkud spforným způsobem. Neměl však chuť se s Mistrem setkat. Alespoň ne v té chvíli.

"Řeknu mu, že se ještě necítíš."

"Děkuji, Lorisso."

Lehce jej objala.

"Stal ses mágem, Maegline. A nepochybuj o tom, že právem."

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Četba na pokračování

Pokušení a meze slušnosti

Na weblogu by se mělo psát o osobních prožitcích, hnutích mysli a citů a podobných věcech. Jsem toho názoru, že nikoli pořád, alespoň pokud má mít blog nějaký přesah. Tak si teď, nikoli pro širokou veřejnost, ale sám pro sebe a pro věrné čtenáře, rýpnu do vlastního nitra. Poslední dva dny si užívám (dle Lucienne nikoli dostatečně ) nebývale vysoké návštěvnosti těchto stránek. Musím přiznat, že mi pohled na ta hausnumera ve statistikách přeci jen dělá dobře. Jsem muž a jsem spisovatel – moje ješitnost je tedy oproti normálu "na druhou". Přesto je tu jeden stín, který s tou popularitou souvisí: Včera jsem byl vystaven pokušení. Ani bych do sebe neřekl, jak velké pokušení to pro mne bude…

Celý příspěvek

komentářů 40

Filed under Co život dal... a vzal.