Pokušení a meze slušnosti

Na weblogu by se mělo psát o osobních prožitcích, hnutích mysli a citů a podobných věcech. Jsem toho názoru, že nikoli pořád, alespoň pokud má mít blog nějaký přesah. Tak si teď, nikoli pro širokou veřejnost, ale sám pro sebe a pro věrné čtenáře, rýpnu do vlastního nitra. Poslední dva dny si užívám (dle Lucienne nikoli dostatečně ) nebývale vysoké návštěvnosti těchto stránek. Musím přiznat, že mi pohled na ta hausnumera ve statistikách přeci jen dělá dobře. Jsem muž a jsem spisovatel – moje ješitnost je tedy oproti normálu "na druhou". Přesto je tu jeden stín, který s tou popularitou souvisí: Včera jsem byl vystaven pokušení. Ani bych do sebe neřekl, jak velké pokušení to pro mne bude…

Od velmi důvěryhodného zdroje jsem se jen tak mimochodem dozvěděl informaci, a to velmi čerstvou, týkající se soukromého života jedné celebrity. Okamžitě jsem si všechny detaily zapsal za uši a pro jistotu i na druhou stranu jízdenky a co nejdříve se podíval na web, jestli o tom bulvár ví. Zdálo se, že neví. Kdybych o tom napsal, odkaz na článek dal na Linkuj.cz a Vybrali.sme.sk, přitáhlo by to stovky senzacechtivých čtenářů. Možná i víc. Vážně jsem uvažoval o tom, že to zveřejním. Ale pak jsem se zarazil. Opravdu chci rýpat do trápení lidské bytosti, která nyní dozajista o publicitu nestojí, jenom proto, abych si na pár dnů vytvořil velkou čtenost? Cosi ve mně ale říkalo: Nakonec to stejně někdo vyšťourá a zveřejní to. Patrně ano… Prostě takový regulérní vnitřní boj.

Rozhodl jsem se, že to nechám být a nebudu se přiživovat na cizím trápení. To je zajisté rozhodnutí správné, ale moc hrdý na sebe nejsem, protože to rozhodnutí nepřišlo samo sebou, nebylo automatickou reakcí celé mé bytosti.

Objevily se otázky: Kdo vlastně jsem? Jaké jsou mé hranice? Za kolik bych se nechal koupit?

Nevím.

A vy?

komentářů 40

Filed under Co život dal... a vzal.

40 responses to “Pokušení a meze slušnosti

  1. Viz. předělávka reklamy na Jihlavanku. „Když mi bylo patnáct, rozhodoval jsem se co dál dělat. Můj sen byl rozjet dobrej projekt a potom se nechat koupit od Googe …“ :))

  2. Nejsi hrdý?Nejsi hrdý na to, že nejsi kurva prodejná v tom nejhorší bulvárním smyslu slova? Nejsi hrdý na to, že ses – vystaven pokušení – rozmýšlel zda „ano“ či „ne“? Nejsi hrdý na to, že ses rozhodl tak, jak ses rozhodl? Co kdyby ses rozhodl opačně? Zveřejnil bombu za cenu rýpání do trápení lidské bytosti, do které si zajisté rýpne potom kdekdo, až se to donese bulváru? Hrdý na to být první v rychlosti senzacechtivé zprávy, kterou stejně někdo nakonec objeví? O kolik jsi lepší než on? O kolik jsi horší? O kolik jsi stejný? A on snad potom poleze kanálama? Pochybuju. Když nevíš, za kolik jsi prodejný, na kolik jsi nezlomný, jsi prodejný. Každý má nějakou cenu. Záleží jenom na tom, jakou máš v sobě hodnotu pro věci, jimž můžeš hodnotu přidělit. Převede paparazzi nevidomou přes přechod bez světel na rušné křižovatce? Co když ano a na jeho svědomí články vliv nemají a bere je jako zábavnou práci? Je fakt, že bych tady senzace toho typu, o kterém píšeš, nečekala. Kdybych je zde dostala, zamyslela bych se, zda mi stojí za to mi sem chodit, protože ten, co to tu píše, šťourá do lidského neštěstí naprosto bezostyšně. Ale to bych byla já. Pak jsou tu statisíce jiných, kteří o lidském neštěstí rádi čtou a říkají tomu „kultura a všeobecný přehled“.Jsem ráda, že ses rozhodl jak ses rozhodl, nemusíš být hrdý, ale můžeš si říct:“Kojote, neztratil jsi před Lucienne kredit, i když ses o tom musel rozhodovat a odolávat pokušení.“Vědět, chtít, odvážit se a mlčet. Jsem ráda, že umíš mlčet o důležitých lidských věcech a já, jako čtenářka a Tvá partnerka, jsem na Tebe hrdá a je mi jedno, jak jsi k tomu došel. Nakonec jsi mlčel…

  3. aTeo

    Tak díky,žes´ o mně nezveřejnil, jaká jsem prodejná svině… 😉

  4. Ibrahim

    Celebrity by bez bulváru nebyly celebritami. Jedna známá, co dělala modelku mi jednou řekla – je jedno jak se o mě mluví, hlavně, že se mluví, když se přestane, je to špatné. Záleží, jak je inteligentní pisatel, jestli pochopí tu jejich hru a sedne na lep a pro ty prachy to udělá. A to je permanentní pokušení. Pak člověk už jenom přemýšlí – nevadí, že s tím vnitřně nesouhlasím – ale za tolik? Jsou to myšlenkové proudy, a tady ten je obzvlášť silný – jede v něm většina lidí, je lehké se do něho dostat, zpět to jde hůř. Rychle, hekticky, za peníze, ale pak zůstane pusto a prázdno. Přeji ti příjemné oddalování. (pokušení?)

  5. 2 Tonda: :-)2 Lucienne: Hmmm. Dobře jsi to napsala. 2 aTeo: Nemáš zač. 😉

  6. 2 Ibrahim: Často to tak je, někdy není. V tomto případě asi fakt ne. Ale to je jedno, jsem opravdu rád, že jsem odolal pokušení udělat z tohoto weblogu bulvár. Díky za přání.

  7. 2Kojot:Ještě mě napadá – mohl bys dát výzvu, kolik kdo zaplatí za tajnou bulvární informaci 🙂 A pak si prodlužovat trápení čekáním na odezvu a zvažováním – půjdu do toho za melouna v dolarech nebo nepůjdu? Hmmm hmmm 🙂

  8. Kojote, jsi charakter,toš asi tolik.PS: také jsem si všiml v poslední době ohromného množství vyzývavých a laciných titulků na bloguje.cz, které svádí ke kliknutí a nahlédnutí do obsahu. Kdo by také oddolal článku s názvem „čuráčkem do kundičky“? Mrzí mne, že se to děje. V tomto případě mne to mrzí dvojnásob, protože link na blog „Pražské Češky“ jsem měl donedávna na svých stránkách a vím že umí psát…

  9. Magdalena

    Proč chtít mít čtenáře, proč čtenář čte, proč, proč, proč? Protože všichni touží po sdílení, názorů, nápadů a komunikaci /cestě/. Každý se chce podělit o kousek svého vnitřního světa a najít spřízněné duše. Četla jsem, že četba knížek je ta nejintimnější záležitost. Třeba se dá najít spřízněná duše o několik tísíc let nazpět, právě díky literatuře. A v této moderní síti je to podobné. Všichni se houpou, někdo se udrží, někdo propadne skrz. Kdo ví?

  10. /9/ kolikrát je to jen virtuální zdání…a zaplať pánbůh, že existují věci ještě mnohem intimnější :o)

  11. to nikdy nevíš, jde taky o to jak se zrovna cítíš – tim myslim aktuální situaci za trošku delší období…

  12. 2Inka:Tak jsem neodolala se svým pátracím náčiním v podobě počítače jsem vypátrala inkriminovaný článek. A víš co? Nelíbí se mi, že prozrazuje hned v názvu článku pointu 🙂 Jinak článek je kouzelnej. A pravda, svádí to ke kliknutí. Holt každej jsme nějakej. Avšak nevím, jestli podpoříme pornoprůmysl tím, že budeme navštěvovat Pražskou Češku :)))))

  13. Slova jako kombinace písmen a slabikpřece nelze dělit na slušná a neslušná… Možná představy konkrétních lidí, kteří si za těmi slovy představí cosi konkrétního. A pak se třeba i pohorší. :-/ V angličtině je obvyklá nadávka „Motherfucker“, překládá se běžně jako „zmrd“, ale její skutečný význam je ještě o několik řádů tvrdší…

  14. Jo, tak Motherfucker znám… Kdysi jsem ho s dětma v Anglii vyměnila za mnohem měkčí nadávku a pak jsem dostala vynadáno, že je učím příšerná sprostá slova. Ale byl to obchod! Jejich otec to ale nějak nechápal… Vůbec netuším proč.

  15. aTeoproč odpírat slovům jejich význam, a popírat skutečnost, že některá patří do jedné a jiná zas do druhé kategorie?

  16. Zatím to totiž chápu tak, že když mi někdo řekne že jsem kokot, tak vlastně jsem sprostý já, když si pod tím slovem „vybavuju něco konkrétního“, ale ten člověk , co řekl tu „kombinaci písmen a slabik“ je – o proti mně – slušný a čistý jako lilie! :o)

  17. 2Lucyjaké to bylo slovo?

  18. 2Inka:Myslím, že to byla „dumb head“ 🙂

  19. no hlavně že to nebyl „blbec“ :o)

  20. Magdalena

    /10/ Třeba mobil, dá se nosit v kapse…

  21. 2Inka:No právě :)))))))))))))))))))))))))

  22. aTeo

    Inko,tak si znovu přečti svůj komentář u „inkriminovaného“ článku a tady pod č.8 a pak mudruj. Tam se farizejsky „lochčíš“, tady tě mrzí, že se takové věci dějí… :-/

  23. 2aTeo:Všimla jsem si. Že by pozdní šok??? 😉 Není v asertivní abecedě něco jako: „právo dělat špatná rozhodnutí“ a „právo změnit názor“? 🙂

  24. Porad se musim ucit. Jsem asi mimozemstan. Ze nekdo pise aby mu tam klikali ctenari me nenapadlo. Zejmena proto, ze nevim co je na tom dobreho mit hodne kliku :o) Mirku ctu rada, i proto ze vidim jak se diva na svet. Je to zajimave. Ja nemam pocitadlo. me to nezajima.

  25. 2 Radka: Nepíšu proto, abych měl hodně kliků. Nicméně: nepíšu jen pro sebe, nepíšu deníček, ale píšu pro lidi různého zaměření, snažím se, abych sdílel myšlenky, které mi připadají důležité, a záleží mi na tom, abych čtenářů oslovil hodně. Jinak bych mohl rovnou psát do šuplíku. Prostě jsem ješitný a chci, aby mě četlo hodně lidí. Myslím, že je to celkem v pořádku. Pokud to má někdo jinak, taky v pořádku.

  26. Je to urcite v poradku, ze nekdo touzi aby ho hodne lidi cetlo, kdyz se tim zivi. Kdyz je to treba jeho prace. To nemusi byt jesitnost. Kazdy jeho ctenar je treba prispevek do pokladny.Pokud to chapu dobre Kojote, tvoje prace je terapie lidi, kteri zabloudili na ceste zivotem. Asi ti te zivi. Pro me je to dost zasadni vec, za co se prodavame a komu. Protoze vschni musime sebe prodavat. Svuj um, svoje ruce. Nekdo prodava svoje slova. Je to zvlastni. Musime se s tim smirit, ze se nejak musime uzivit.

  27. /22/musím reagovat: obsahově se mi ten článek líbí, souhlasím s Lucy, a proto jsem na něj reagoval vzpomínkou. V tom není mé žádné farizejství. Nelíbí se mi jen titulek. Ale souhlasím v tom, že jsem to b tom článku měl říct a neudělal jsem to, za což se omlouvám. A udělám to teď.

  28. 2 Radka: Víš, kromě terapeutické práce mne čas od času živí i psaní, i když nijak moc. Vyšly mi nějaké knížky (dobrodružné fantasy), nějaké povídky (Ikarie, různé knižní sbírky povídek; nejvíce si cením povídky ve sborníku Mladé Fronty „2004: Český horor“) atd. Své psaní bych ocenil cca na 100Kč za normostranu. To jistotně nevydělám ani zkomercializováním weblogu, ale doufám, že bude aspoň kapat. Jinak řečeno – už jsem svá slova v minulosti prodával a mám v úmyslu, pokud se poštěstí, činit tak i nadále.

  29. aTeo )

    Ach jo…[27] Pane, některých vaše komentáře u Nesocana (vaclavik.bloguje.cz) a jinde ve mně vzbudily podezření, že jste vůl. Nyní mám jistotu. :-/Kojote, omlouvám se, že Ti tady kazím hru, ale v souvislosti s nadpisem spotu jsem napsal to, co jsem považoval za svou povinnost. Klidně to smaž…

  30. 2 Magdalena: Ano, našel jsem v knihách spoustu spřízněných duší a vedl s nimi imaginární rozhovory. Naposledy třeba s Vergiliem…Jak může profesionalizace psaní (myšlení na čtenáře více než na sebe) vést ke snížení autoterapeutické hodnoty textu a o dalších věcech spjatých s tvůrčím psaním jsem napsal tady:http://kojot.bloguje.cz/494363-past-tvurciho-psani.php

  31. Nic mazat nebudu, žádná cenzura, žádná snaha o zachování takovosti či onakosti weblogu v komentářích. Jak bych jednou začal s cenzurou, zamotal bych se do toho a to nechci. Riskuji tím ovšem, že mi tady někdo přestane komentovat, což je mi poněkud líto, ale pořád je to pro mne schůdnější, než x-krát denně kontrolovat, zda-li nepřibyl závadný komentář. Přesto doufám, že většina komentářů pod mými texty nebude off-topic.

  32. No nevím…Abych řekla pravdu, Kojot reaguje na doporučené mazání komentáře, které já považuju za docela off-topic a ostudu toho, kdo o to žádá – bez pardonu aTeo. Komentář s větou „Klidně to smaž.“ nepatří ke komentářům soudným. Stejně tak se mi nelíbí, že někoho nazýváš volem a odkazuješ na úplně jiný blog a prostě naprosto bezdůvodně do někoho šiješ. Je jedno do koho to je, tohle by se mi nelíbilo ať bys to napsal komukoli. Proč to vůbec děláš? Co Tě k tomu vede? Příště se na to vykašli. Pokud už dopředu cítíš, že to, co píšeš není vůči autorovi blogu fér a nepatří to tam, nepiš to tam vůbec. A taky jsem si nevšimla, že by se tady programově komentátoři podněcovali k bojům a různým mezilidským výpadům, tudíž to sem nenos. Prostě jsi mě naštval, aTeo.

  33. Njn, to mi šlo vždycky ze všeho nejlíp… naštvávat lidi. Ale ber to tak, že jsem prostě Chucper. A co bys ode mě mohla čekat jiného, než je uvedeno u mne jako motto? Prostě si píšu co chci já a ne to, co by někdo třeba chtěl číst. Tohle právo přiznávám i jiným. Ale už jsem dost vyměklej bejvalej sběratel „banánů“… Well, dám si na to pozor.

  34. Magdalena

    Profesionalizace psaní kontroluje, hlídá a hladí ego. Pak se více přemýšlí nad formou, jak to zapůsobí a jestli to bude dokonalé. Nejdůležitější a nejhodnotnější je obsah – jádro – nápad – myšlenka. Forma je taky důležitá, ale když to nebude úplně dokonalé, tak má čtenář prostor pro vlastní fantazii. Nejlíp tvoří asi ten, kdo prožívá nebo prožil nějakou krizi. Je to oříšek. Jádro musí být zdravé, slupka musí být tak akorát, aby se to jádro mohlo jednou vyloupnout. Zrno musí odumřít, aby mohlo žít. Je to tak trochu hra na co nebo čeho?

  35. ann

    proč tady máš tu reklamu, kojote?

  36. 2 Magdalena: Co dodat. Snad jen, že u některých plodů jíme jádro a odvrhujeme slupku, ale u mnoha jiných je tomu naopak… ;-)2 Ann: Reklama tu bude i nadále, ale v menším množství. Zcela pragmaticky jsem chtěl využít obrovské návštěvnosti z jiné cílové skupiny, než obvykle, a něco na tom vydělat.Obecně proč tu mám reklamu: Protože chci vydělat alespoň na náklady s weblogem spojené a pokud možno i něco navíc.

  37. Magdalena

    Ano, u ořechů sejí jádro, ze slupky většinou nic kloudného nevyroste.

  38. 2 Magdalena: Snažím se zde nabízet pestrou stravu. Ořechy i třešně… 😉