O předmětu astrologie aneb O voze a o koze

Jazyk astrologie používá slova jako jsou vliv, působení a podobně, což vyvolává rudo před očima u členů a sympatizantů Klubu skeptiků , kteří potom úporně vysvětlují, že planety nemohou nijak fyzikálně působit na dění na zemi, což je samozřejmě pravda, ale není to argument. Nutno dodat, že jejich reakce celkem chápu. Vycházejí z přírodovědných paradigmat, jimiž pak astrologii zcela nesmyslně interpretují. Pokusím se tedy o vpravdě sysifovský úkol poukázat na nesmyslnost počínání přírodovědně založených skeptiků a rozšířit jejich paradigmatický záběr. Pokud ovšem budou tento text vůbec ochotni číst. Tedy za prvé: astrologie není přírodní věda. Není dokonce ani věda v moderním smyslu toho slova. Pokud o ní nějaký astrolog jako o vědě hovoří, pochopil svůj obor věru prachbídně.

Nyní si dovolím malou odbočku, abych nastínil svá vlastní odborná východiska. Od svých deseti let jsem se zajímal o astronomii, navštěvoval jsem Klub mladých astronomů na brněnské hvězdárně, o astronomii jsem se průběžně zajímal neustále, sleduji astronomické stránky a odebírám časopis Kozmos. Troufám si říci, že jsem, co se astronomie týče, celkem slušně informovaný laik a vím, o čem tato disciplína je. Dále jsem studoval filosofii a religionistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Seznámil jsem se zde mimo jiné s problematikou filosofie a metodologie vědy a dá se tedy říci, že vím, co je a co není věda v moderním smyslu slova (mimochodem: kritizovat autory 19. století za to, že užívají pojem věda v souvislosti s okultismem, je anachronismus; kdyby tak psal současný autor, byla by kritika oprávněná). Astrologií se zabývám od roku 2005. Čeká mne ještě hodně studia, než budu v tomto oboru dobrý, ale troufám si říci, že o tomto oboru a jeho soudobých východiscích něco vím.

Vraťme se ale zpět k povídání o tom, jak to vlastně s těmi "vlivy" vlastně je. V minulých staletích lidé ještě tolik nerozlišovali mezi kauzalitou a synchronicitou a mohli věřit, že třeba Saturn kauzálním způsobem ovlivňuje dění na Zemi. Moderní věda však dokázala, že o žádném kauzálním vlivu tohoto typu nemůže být ani řeči (o vlivu fyzikálním ani nemluvě). Přesto tvrdím, že – třeba Saturn – na dění na zemi skutečně působí. Ale nikoli jako těleso, ale jako symbol. Nikoli v hmotném světě, ale v nevědomí lidstva. A nikoli kauzálně, ale synchronicistně. Pojem synchronicita zavedl do moderního paradigmatu psycholog Cal Gustav Jung jako označení pro souběh jevů, které spolu vzájemně kauzálně nesouvisejí, ale mají pro člověka vnitřní smysl a význam. Pokud někdo zemře a souběžně se zastaví hodiny, nejde o kauzální jev. Zemřelý hodiny nezastavuje, navíc je to jev statisticky bezvýznamný. Přesto má pro příbuzné zemřelého, kteří jsou svědky takové události (případně dodatečně zjistí, že dotyčný zemřel ve chvíli, kdy se jim zastavily hodiny atd.), hluboký emocionální náboj. Stali se svědky projevení se archetypu. Celá tato záležitost je naprosto a absolutně nevědecká. Věda, která pracuje s kauzalitou, řekne "náhoda" a má ze svého úhlu pohledu pravdu. Jenže si dovoluji položit jednu zásadní otázku: Opravdu platí rovnice nevědecké = nepravdivé?

Astrologie je umění interpretace symbolů s dnes poněkud nešťasným názvem. Už dlouho tvrdím, že kdyby se jí říkalo třeba planetomantie, nebyla by pro přírodovědce ani zdaleka tak působivým červeným hadrem. Ale jméno oboru je tradiční a už takové zůstane. Astrologie se zabývá kreativní interpretací synchronicit – v případě jejího předmětu zájmu synchronicit postavení planet a dění na Zemi. Pokud hovoří o vlivu, hovoří o vlivu symbolu, archetypu, nikoli o vlivu fyzikálním. A věřte nebo nevěřte, milí skeptikové, mnoha lidem to dává smysl, pro mnoho lidí je to pravdivé, i když je to nevědecké.

Věda ostatně udělala velkou chybu, když v osvíceneckém a pozitivistickém údobí vytvořila zdání, že jen vědecké = pravdivé (výsledkem jsou takové nechutnosti, jako je "vědecký kreacionismus" nebo třeba i pseudovědecké reklamy na jogurty). Pravda ale není jen vědecká, objektivní a kauzální. Pravda je také subjektivní, vnitřní, synchronicistní. S takovou pravdou pracuje astrologie. Je nevědecká, a přece funguje a pomáhá. Stejně tak (z hlediska přírodovědného paradigmatu) nevědecké a přesto fungující – a pomáhající – obory lidské činnosti jsou například psychoterapie (kromě behavioralismu), arteterapie, muzikoterapie…

Proto je snaha vyvrátit tvrzení astrologie fyzikálně kauzálními argumenty snad ještě pošetilejší než snaha vyvrátit impresionismus fotografií. Pravda astrologie je subjektivní, akauzální, umělecká. Pracuje se symbolickými kvalitami lidského nevědomí. Je to naprosto odlišné paradigma a tak je třeba je chápat. Pokud je astrologie podvod, protože je nevědecká, je podvodem i psychologická interpretace snů, veškeré umění a třeba i vyznání lásky…

Ovšem to, že astrologie jako obor není podvod, neznamená, že neexistují podvodníci – plagiátoři a diletanti. Samozřejmě existují; tak jako v každém umění… Viz můj článek o tom, jak jsem se na takovém podvádění podílel. Astrologa, který by tvrdil, že jeho obor je vědou v moderním smyslu slova, pak pokládám za (v lepším případě) pomýleného, protože neví, o čem věda je, a (v horším případě) za podvodníka, který se chce přiživita na falešné představě, že jen vědecké je pravdivé.

Shrnuto – tvrzení, že astrologie je podvod, protože je nevědecká, je absurdní. Právě proto, že je nevědecká, astrologie jako taková podvodem není.

komentářů 18

Filed under Úvahy a postřehy

18 responses to “O předmětu astrologie aneb O voze a o koze

  1. Víc než dobrý článekDobré vysvětlení, nad kterým se vědecky a hmotně zaměřený člověk s červeným hadrem u pojmu astrologie pravděpodobně zamyslí a dokonce považuji za pravděpodobné, že se mu hadr zazelená.Dobrá práce.

  2. ale, aleJe detská hračka rozlíšiť, či je astrologia podvod: pretože pracuje s predpoveďami je naozaj jednoduché pripraviť vedecký (preboha, aký iný!?) výskum, či sa predpovede splnili, a na koľko percent. No a ked sa splnia napr. na 10 % je to zrejmý podvod (treba preskúmať na vzorke napr. 2000 „astrologov“ a samozrejme vyhodnotit statistickými metodami.) Ak sa predpovede splnia napr. na 90 % o podvode nemôže byť ani reči. Astrologia tiež určuje „tendencie“ a „slabé miesta“. Napr. sa tu dočítate, že kozorožci majú problémy s kolenami. Kua, tak treba zhromaždiť chorobopisy napr. 20 000 ľudí trpiacich na problémy s kolenami a porovnať ich s dátumami narodenia. A hneď bude jasné, že ide o podvod. „Odhaliť“, či je astrologia podvodom je teda triviálna záležitosť: treba porovnať jej „predpovede“, „tendencie“ a iné bláboly ss skutočnosťou. Iný postup overenia, či ide o podvodníkov si neviem ani vo sne predstaviť. To, čo v horenapísanom článku predvádza jeho autor je zmes načisto pomýlené – porovnávať astrologiu s vyznaním lásky môže naozaj len diletant, alebo človek s klapkami na očiach.

  3. ešte niečo„Proto je snaha vyvrátit tvrzení astrologie fyzikálně kauzálními argumenty snad ještě pošetilejší než snaha vyvrátit impresionismus fotografií.“Dalšia hlúposť! Impresionizmus je umelecký smer, ktorý vyjadruje vzťah umelca ku skutočnosti špecifickými prostriedkami. Fotografia ho nemá čo „vyvracať“. Niet čo vyvracať. Obraz totiž nie je realita, len to jej odraz v umelcovom vedomí. A má pôsobiť na divákove city.Pri astrologii je to celkom ináč. Astrolog tvrdí KLIENTOVI, že podľa hviezd sa bude vyvíjať jeho život v kratšom, či dlhšom období tak a tak. Predkladá mu teda FAKTY! Dokonca mu s tvárou vševedúceho učenca tvrdí také stupidity, ako napr., že ak ste sa narodili v tom a tom znamení, budete mať také a také vlastnosti. Na rozdiel od umenia (napr. impresionizmu, ktorý je subjektívnou výpoveďou umelca) ide o objektívne fakty (aj keď podané v podobe pravdepodobnosti), ktoré sa dajú overiť. Podľa týchto obskúrnych teórií napr. všetky deti narodené v tú istú hodinu majú podobné vlastnosti. Na rozdiel od umeleckej výpovede je to výpoved pravdepodobnostná, ktorá sa dá overiť vedeckým (akým iným, preboha!?) výskumom. A teda bud vyvrátiť, alebo potvrdiť. Príklad citovaný v úvode môjho príspevku je teda načisto scestný (ako konečne celý článok pána „astrológa“). Celá táto „veda“ či vlastne podľa autora článku „umenie“, má podobnú výpovednú hodnotu, ako fakt, že ked strenete kominára a chytíte si gombík, budete mať šťastie. Montovať do tejto evidentne nezmyselnej povery Jungove archetypy dokáže naozaj len debil.

  4. 2fiamme:Ale ale… koukám, že se Vám Kojot trefil do nálady. Není potřeba používat osobní invektivy, protože debil, podle vědeckých hledisek, by nenapsal nejenom takovýto článek – nad kterým jste se dokonce dvakrát zamyslel a s vervou – ale nenapsal by s IQ 70-79 žádný článek. Nebo si troufáte tvrdit, že byste se zamyslel hluboce a dokonce psal dva veřejné komentáře na článek od debila? Vy??? :)))

  5. ad: debil… ale Lucienne, „debil“ je len také provokačné slovíčko, jeho účelom je rozprúdiť diskusiu, nejde teda o diagnózu, ako sa mylne („akože“) domnievaš:) Sme na internete a nie na vedeckej konferencii. A striktne vzato, nedovolil by som si týmto slovíčkom označiť autora článku (aj ked si o „astrológoch“ myslím svoje)… niektorch z nich – a velmi „renomovaných“ poznám… Povedal som len, že je načisto bláznivé montovať do povery s kominárom Junga. Nič viac.

  6. mars… a to, že mi na stránkach s nadpisom „níkání a poštěky prašivého Kojota“VYKÁŠ, je tiež veľmi neštandardné – asi si práve pristál z Marsu, hahaha

  7. 2 Lucienne: Když jsem odcházel z práce, chtěl jsem na Tvůj komentář napsat: „Neřekl bych.“ No, a vidíš…2 Fiamme: Za prvé – jsme na internetu, ale tady jsi jaksi na mém písečku, takže aby bylo jasno: do debilů si zde nadávat nebudeme. Respektive mi klidně do debilů nadávej, ale v tom případě Tě budu ignorovat. Za druhé: Napsal jsi: „Celá táto „veda“ či vlastne podľa autora článku „umenie“, má podobnú výpovednú hodnotu, ako fakt, že ked strenete kominára a chytíte si gombík, budete mať šťastie.“ – a proč ne? Lidé dělají i mnohem pošetilejší věci, které jim dávají smysl. Jsou proto „debilové“? Pan Grygar o sobě tvrdí, že je katolický křesťan. Pokud mluví pravdu, pak věří, že sám Stvořitel vesmíru se vtělil do židovského muže, činil zázraky, zemřel na kříži a po třech dnech vstal z mrtvých a spasil lidstvo. Věří taky, že byl zrozen z panny. Věří také, že Bůh je přítomen v oplatce poté, co kněz vykoná obřad eucharistie… Je to vědečtější, než víra, že planety coby symbolické síly působí na kolektivní nevědomí lidstva nebo že když uvidíš kominíka a chytneš se za knoflík, budeš mít štěstí? Odpovím sám: není. Je pan Grygar proto debil? Přemýšlej o tom.K těm předpovědím – klidně to mohou být sebenaplňující se proroctví, klidně mohou být statisticky neverifikovatelné, důležité je, zda pro konkrétního člověka mají smysl a význam. Zda jej někam vedou. Nemluvíme zde o vědě, ale o vedení…

  8. OKUrčite by tu s Tebou nebola (z môjho hľadiska) rozumná reč. Si totiž celkom inde ako ja. Takže sem už určite nebudem prispievať svojimi komentármi. Myslím si však, že si zaujímavý človek – takže se sem sem-tam možná mrknu – a pokroutím hlavou. Hodně štěstí.

  9. 2 Fiamme: OK. Jsi kdykoli vítán. Třeba se pobavíme nad nějakým jiným tématem.

  10. 2fiamme:To, že jste na internetu neznamená, že se můžete chovat jak hulvát. A také to neznamená, že tam nemůžete narazit na někoho, kdo Vám bude vykat. Může to pro Vás být nezvyklé, ale to je asi tak všechno. Zkuste mi třeba příště zdvořilost oplatit místo toho, abyste se mi vysmál a bude to OK.

  11. iambilko

    za prve. psychologia je v istom zmysle este vedeckejsia ako fyzika, kedze jedine psychologia naraba so sebauchopujucou sa evidenciou (vedomie „som“). fyzika naraba so sprostredkovanou evidenciou.za druhe. postavenie planet moze posobit ako archetyp na niekoho len vtedy ked je o tom posobeni presvedceny a vie jeho casove suradnice. cize je to zalozene osobnej zainteresovanosti. akykolvek archetyp je archetypom len v pripade osobnej zainteresovanosti. stary, dostojny muz s bielou bradou nebude vyvolavat prejavy otcovskeho archetypu v niekom, kto vyrastol v nejakej izolacii. archetyp ie je nezavisla konkretna entita. je to nieco ako mem, kolektivne zdielany „otlacok“ moznej skutocnosti. archetypy zanikaju a vytvaraju sa nove (aj cocacolovo-dedomrazovsky vypadajuci clovek je prejavom archetypu v sucasnej dobe).

  12. iambilko

    v tretej vete od konca ma byt: archetyp nie je nezavisla konkretna entita.a este dodam, ze umenie nie je nevedecke, ale ne-vedecke. dufam, ze v tom vidis rozdiel. ale astrologia je iba nevedecka. umenie nerobi predpovede, umenie inspiruje a „strhava zavoj z oci“. kdezto astrologia robi predpovede. nepresne, v najlepsom pripade umyselne mnohoznacne a prezentuje to ako duchovne vedenie. ale duchovne vedenie moze dat cloveku hocijaky mudry, skuseny clovek a nepotrebuje do toho tahat zdanlive postavenie planet. a ako som povedal vyssie, aby to bolo mozne brat ako archetypalny mechanizmus, tak dotycny musi na tom byt zainteresovany, cize ludovo povedane, konkretne aktualizovana buducnost je „vyzivovana“ dotycneho vierou.sprav astrologicku predpoved cloveku, ktory o tom nebude vediet a astrologiou sa nezaobera a nema voci nej vyhraneny postoj (cas straveny uvazovanim o astrologii a veciach s nou suvisiacimi je zanedbatelny). a daneho cloveka by si mal poznat len povrchne (napr. znamy z roboty, aby si bol co najmenej zainteresovany), ani v nom danu tematiku nevyprovokuvaj. a potom sleduj, co sa ti naplni. moj predpoklad je (a chapem, ze sa mozem mylit), ze len na zaklade relativneho postavenia planet nebudes schopny urobit zmysluplnu, jednoznacnu predpoved, ktora sa vyplni (co len na 10%).

  13. iambilko: Děkuji za promyšlený komentář, který neberu na lehkou váhu. Archetyp vnímám jinak, jako ty. Jako takový podle mě do značné míry nezávislou (závislou pouze na existenci lidstva) entitou je, to o čem mluvíš, jsou podle mě konkrétní projevy archetypu, které závislé a proměnlivé skutečně jsou. Ale uznávám, že je to věc názoru.K té psychologii a její nevědeckosti – z hlediska přírodovědného paradigmatu nevědecká je, z hlediska společensko-vědního je to trošku jinak, měl jsem spíše psát o psychoterapeutických technikách. Díky za upozornění.Tebou zmíněný experiment zní zajímavě, problém je v tom, že kritikové astrologie ji redukují právě na ty předpovědi. Jenže já jsem taky skeptický ohledně kvantifikovatelných předpovědí. Zajímá mě spíše život v souladu s cykly. Zajímá mě úhel pohledu, který mi astrologie nabízí, možnost nahlédnout na vlastní slabá místa. Hodně mi v tom astrologie pomohla a posunula mě dál v porozumění sobě samému. Opět zdůrazňuji – nikoli jako věda, nikoli jako něco objektivního, ale jako součást umění života, součást individuační cesty. Opravdu strhla různé roušky. Místy to bylo hodně nepříjemné… Prostě – jakékoli experimenty zaměřené na falzifikaci či verifikaci astrologické předpovědi nepokládám za důležité, spíše za kontraproduktivní (i když to někteří astrologové dělali a skutečně se objevily výsledky nevysvětlitelné statistickým rozložením). Je to jako snaha kvantifikovat účinnost obrazů tím, že budeme zjišťovat, na koho jak zapůsobil. Je možné to udělat, skutečně zjistíš, že některé obrazy zapůsobí na víc lidí, některé na méně, ale lze takto „objektivně“ určit jejich hodnotu? Snad jedině pro marketingové účely…Ale to už se do toho zamotávám. Měl jsem v článku uvést, že astrologie má i religiózní rozměr. Je hodně o víře, uznávám to.

  14. Menší úprava v článku – psychologii jsem zaměnil za psychoterapii. Některé disciplíny psychologie skutečně za vědecké pokládat lze, ale psychoterapie jako umění pomáhat, kriteria vědeckosti příliš nesplňuje.

  15. mikeš

    věda kontra víraVěda o víře nebo víra ve vědu. Jedno bez druhého nemůže existovat. Věčný problém. Na kasuistikách je nutné objasnit zákonitosti, hlavně longitudinální, platné pro fyzický svět, držet se pevných axiomů a nelítat ve vzduchoprázdnu /nechci se nikoho dotknout – podotýkám/, protože potom je víra pro racionálního vědce super extra vědecky nepodloženou. Na základě vědy se získají informace nutné pro víru, bez ní by to nešlo. A věda potřebuje víru, aby mohla děkovat za poznání a prosit o další možnosti poznání. Je škoda, že se nemůžou vědci a mystici shodnout, každý má svoji pravdu, kdyby se shodli, zjistí, že pravda je právě v tom rozhraní jejich oborů. Je to hodně obecné, ale dá se to přenést i do ostatních oblastí. Myslím, že Filosofie je krásná právě v tom, že studuje obecné propojování jednotlivých vědních oborů aniž pohrdá vědeckými experimenty. Věda – psychologie – náboženství. Fyzická oblast – duševní oblast – duchovní oblast. Účinek je reciproční. Čím je větší disbalance mezi fyzickou a duchovní oblastí u jednotlivce nebo i ve společnosti / Česko je typické /, tím je větší problém v duševní oblasti – fakt že jo…

  16. 2 mikeš: Díky za podnětný náhled. Zde jsem musel omezit svůj úhel pohledu, aby článek zůstal jasným, neb jest určen pro širší veřejnost. Proto zachovává dualitu…

  17. mikeš

    sorry corr.poslední věta – poslední 2 slova – fak že jo.