Monthly Archives: Srpen 2007

39 let

Před 39 lety se tato dívka vracela se svými přáteli z dovolené v tehdejším Sovětském svazu…
Dobroslava

Byli na Jaltě u moře, jeli tam po vlastní ose Trabanty, které se Rusům moc líbily a nadšeně říkali: "Kak naš Zaporožec!" Bylo tam hezky. Našli si několik dočasných přátel, možná si s nimi slíbili, že si budou psát. Dostali několik nabídek k výměnnému obchodu – měli totiž rifle, neboli – jak se tehdy říkalo – texasky a to bylo ve Svazu nedostatkové zboží…

Celý příspěvek

Reklamy

komentářů 10

Filed under Co život dal... a vzal.

Polygamie a monogamie aneb O evoluci vztahů

V současné době ve světě převažují monogamní společnosti, ale vždy tomu tak nebylo. Podíváme-li se, jak jsou uspořádány společenské vztahy u našich blízkých příbuzných, lidoopů, nalezneme převážně polygamní model. Dodnes někteří muži hovoří o mužské duši jako o "duši rozsévače". Který typ vztahů je přirozenější či evolučně výhodnější?

Celý příspěvek

komentářů 10

Filed under Úvahy a postřehy

Moje první slovo a první věta

Prvním slovem většiny dětí je "máma". U mne to bylo poněkud jinak. Moje první slovo bylo "ma". Nesouviselo však, jak by se mohlo zdát, s mámou. Říkal jsem to slovo ve zcela jiném kontextu – když bylo zhasnuto světlo. Prvním pojmem, který jsem si osvojil a verbálně vyjádřil tedy byla "tma". Má temná duše je na to patřičně hrdá…

Celý příspěvek

komentářů 5

Filed under Co život dal... a vzal.

Je hlad opravdu nejlepší kuchař?

Říká se, že hlad je nejlepší kuchař. Něco na tomto úsloví patrně je, ale má zkušenost s hladem mne naučila, že opravdu jsou i lepší kuchaři. Bývaly totiž doby, kdy jsem byl vážně socka…

Celý příspěvek

komentářů 10

Filed under Co život dal... a vzal.

JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola sedmá-MORWEN-Pomsta

Zamyšleně si prohlížela svůj nový meč. Lesklé, třikrát kalené ostří bez jediného kazu a damaškovaný hřbet čepele svědčily o mistrovství kováře. Nad zálivem visela temná mračna, věštící bouři. Byla ráda, že dlouhé lodi přistály ještě před jejím vypuknutím…

Vzpomínky na ni v těchto místech doléhaly více, než si dokázala připustit. Vrátila se do Bretaně. Po patnácti letech byla opět… doma.

 

"Odpouštím ti, Pipine…"

Zkrvavená čepel a hasnoucí oči…

 

Bolelo to. Po zjizvené tváři mladé ženy stékaly slzy. Stále to bolelo.

"Odpustíš mi někdy?" oslovila vzpomínku.

Celý příspěvek

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem JEDNOU SE ROZEDNÍ-kapitola sedmá-MORWEN-Pomsta

Filed under Četba na pokračování

Dívka z dřívka

Dívka z dřívka nehýbá se
v mechu leží si tak plaše
jako kvítek v jantaru
jako hvězda po ránu
která mlčky poblikává
tichou zprávou, že je pravá
jako jiskra poslední
nesmělý stín v poledni
Usnula a netuší
že ty jsi až po uši
utopen v té její kráse
když tam v mechu leží plaše…

Celý příspěvek

komentářů 8

Filed under Poesie

Sny z raného dětství

Z raného dětství (předškolní věk) si pamatuji tři základní snové motivy. Prvním snem, který si v životě pamatuji, byl sen o vánocích. Zdával se mi opakovaně a vždy se v něm objevovala velká kouzelná skleněná koule. Ten sen byl plný krásné atmosféry, dárků a samozřejmě svítícího vánočního stromečku. Celé to bylo velmi kouzelné…

Celý příspěvek

komentáře 4

Filed under Sny

Kojotův usínací lektvar

Bývaly doby, kdy jsem měl vážné potíže s usínáním, protože mne trápily vlezlé myšlenky a starosti. Občas se takové období objeví i nyní. Experimentoval jsem s různými bylinami a výsledkem je následující recept na dosti účinný hypnotický lektvar. Třeba vám bude k užitku. Na mne osobně působí asi jako Lexaurin spojený s půlkou Hypnogenu

Celý příspěvek

komentářů 7

Filed under Porůznu

Delirium

Tato koláž vznikla v roce 2003, tedy v době, kdy jsem ještě netušil, že jednou budu jako terapeut pracovat s alkoholiky. Možná náhoda, možná předzvěst… Byla to hodně hektická a bláznivá doba a nelze vyloučit, že cosi ve mně předjímalo roky budoucí… Koláž je to hodně syrová, vznikla rychle, z náhlého popudu, a pak byla přitlučena nade dveře záchodu (už tam není). Zvažoval jsem, zda ji nějak počítačově nevylepšit, ale myslím, že by – alespoň pro mě – ztratila svou autentičnost.

Celý příspěvek

komentáře 3

Filed under Galerie

Mýtus o procitnutí spáče

aneb O Spánku a Probouzení

 

MOTTO:

Horníček: Kdy procitáte?

Werich: chvíli nechápe Prosím?

Horníček: Kdy pro-ci-tá-te?

Werich: opět chvíli nechápavě přemýšlí … To je latinsky?

Horníček: To snad ne, proboha ? To bych ani nerozuměl.

Werich: To je "De procitáte"?

Horníček: Né kde. Kdy?

Werich: Ne kde, kdy. "Dé procitáte" jako je "De profundis"?

Horníček: Ale né, to už je úplně vaše věc, to bychom se neptali. To ne.

Werich: "Dé procitáte" …

Horníček: … No kdy vy ráno …

Werich: Á … kdy procitám!

Horníček: Nó!

Werich: Verwechslauschen, že ano ? Jakmile se probudím.

Horníček: Jakmile se probudíte … A probouzíte se …

Werich: Hned po procitnutí … před procitnutím …

Horníček: Á … takže … po … před … ano … A mezi tím?

Werich: Mezitím mám pomalý metabolismus.

(předscéna ze hry W+V "Těžká Barbora")

Možná vám moje úvahy připadnou poněkud nesouvislé, ale pokuste se souvisle zachytit Sen. Pojmeme-li vyprávění o Skutečnosti jako o Snu, musíme hovořit nesouvisle. Tak činí i David Lynch ve svém filmovém převyprávění Duny Franka Herberta, jejímž shlédnutím jsem zaplnil jednu ze svých kulturních mezer. Nepřipadla mi, mimochodem, tak nepochopitelná, jak se o ní tvrdí…

Celý příspěvek

komentářů 9

Filed under Magie-mystika-víra