Komentáře Liber AL vel Legis I: 39-45

39. The word of the Law is θέλημα.

Thelema = 93 – 3 x 31, LA-ŠT-AL (3+1+XX+XI+1+3)

Crowley v "On Formula of Lashtal" uvádí, že "jiný aeon může mít jiný způsob vyjádření 31."

Z toho mi vyplývá pro Osiridův aeon vcelku zřejmě RM, Slunce – Viselec. "LA-RM-AL"

Možné kombinace Atu dávající součet 31:

X.-XXI. Maat (?) LAKThAL = 482 = 5

XI.-XX. Hor (jistě) LAŠTAL = 371 = 11(!) Ale pokud by nedošlo k prohození písmen u VIII a XI, tedy XI by bylo Lamed, pak bychom dostali: LAŠLAL = 392 = 5

XII.-XIX. Osiris (patrně) LARMAL = 302 = 5

XIII.-XVIII. Isis (?) LAQNAL = 212 = 5

XIV.-XVII. Nefthys (?) LACSAL = 212 = 5

XV.-XVI. Thoth LAPAjL (LAP´AL) = 212 = 5

A pak reversibilně:

XVI.-XV.

XVII.-XIV.

XVIII.-XIII.

XIX.-XII.

XX.-XI.

XXI.-X.

Dle Crowleyho představuje druhý princip v pořadí Bohy aeonu a první jejich pozemské vyslance. Takže pořadí hraje roli. Nakolik jsou další kombinace relevantní nechť je předmětem dalšího bádání. Je ovšem možné, že ve vzdálenějších epochách mohlo být (může být) pořadí Atu definováno jinak a mohlo umožňovat jiné kombinace. Viz též komentář k I:57.

Ohledně aeoniky viz článek Dionysa thriamba "Tři aeony a ty příští…"

40. Who calls us Thelemites will do no wrong, if he look but close into the word. For there are therein Three Grades, the Hermit, and the Lover, and the man of Earth. Do what thou wilt shall be the whole of the Law

Najít Pravou vůli mj. znamená vědět, na kterém stupni se nacházíte. Toto dělení přešlo i do iniciačního systému O.T.O. – pochopitelně v obráceném pořadí – jako "tři skutečné stupně".

Souvislost s I:50. Koresponduje s gnostickým dělení lidí na pneumatiky (duchovní), psychiky (duševní) a hyliky (hmotařské). Zde je ale možnost vzestupu – hovoří se o stupních. Toho je ale schopen jen ten, kdo je zrozen jako potenciální Poustevník – srv. II:58

41. The word of Sin is Restriction. O man! refuse not thy wife, if she will! O lover, if thou wilt, depart! There is no bond that can unite the divided but love: all else is a curse. Accursed! Accursed be it to the aeons! Hell.

K povšimnutí: Milenec se může oddělit, je-li to jeho vůle. Uvažme jej jako kategorii z předchozího verše. V tom případě by to znamenalo, že jde o iniciační stupeň, kdy může začít sebeiniciace v pravém slova smyslu, oddělení se od závislosti. Třeba i od závislosti na učiteli.

Peklo je stav rozdělení, mnohosti a chtění.

42. Let it be that state of manyhood bound and loathing. So with thy all; thou hast no right but to do thy will.

Stav mnohosti je stavem chtění, nikoli vůle. Viz můj komentář k I:32

43. Do that, and no other shall say nay.

To dělej a nikdo neřekne ne.

Změna v překladu: San překládá "no other", což ale neznamená "žádný", zvláště v logice Liber AL. Překlad "nikdo" či "nikdo další" je lepší – ukazuje, že se zde nejedná o pojem "žádný" spojený s nulou etc. Etc. Stejně tak je zbytečné přidávat tam "na to" ("žádný na to neřekne ne"). V originálu to není.

Je-li konána Pravá vůle, děje se tak s razancí, proti které nemá jakékoli chtění sebemenší šanci. A to nejen konajícího, ale i ostatních lidí či jakýchkoli jiných bytostí. Jde o nevyhnutelnost.

Samozřejmě, že verš neplatí zcela doslova: může se najít někdo, kdo bude remcat, ale s tím, kdo skutečně koná Pravou vůli to nepohne.

44. For pure will, unassuaged of purpose, delivered from the lust of result, is every way perfect.

Na tomto místě jsem se na dlouhou dobu zasekl v přesvědčení, že dosavadní překlad "Neboť ryzí vůle…" je špatný, protože jádrem tvrzení je věta "For pure will is every way perfect." – pro ryzí vůli je každý způsob dokonalý. Takto tomu rozuměli i mí angličtinou dobře vládnoucí přátelé – včetně rodilých mluvčích. Nicméně Jim Eshelman mi sdělil, že "for" i v této formulaci může být přeloženo jako "neboť" a takto tomu rozumí. Celý problém plyne z hluboce zakořeněné formulace "Účel světí prostředky", který by čtenář mohl ve formulaci počínající slovem "Pro" cítit. I Jim by ji tam zřejmě cítil a odvolává se na kontext s předchozími verši.

Skutečnost je ale taková, že oba možné překlady jsou správné a říkají totéž. Překlad "Pro čistou vůli…" při hlubším promyšlení nemůže v daném kontextu implikovat jinou představu, že každý způsob, každá cesta, která je výsledkem čisté vůle, je dokonalá. Což nemá s účelem, který světí prostředky, nic společného (nehovoří se o mnohosti cest jedné vůle ale o mnohosti cest mnoha vůlí, tedy, že každá vůle, každá hvězda, má svou jedinečnou cestu). Totéž ovšem plyne z kontextu i pro formulaci "Neboť…", jen se těžiště přesouvá k definici ryzí vůle. Vzhledem k tomu, že formulace, která mně osobně připadá jazykově správnější, je schopna vyvolat tolik zmatků a dezinterpretací, přikláním se nakonec k původnímu překladu, zvláště pokud by měl stát osamoceně (jako citace).

45. The Perfect and the Perfect are one Perfect and not two; nay, are none!

Další z mnoha odkazů na problémy Jednoty a Nedvojnosti. Pro nás, kdo vyrůstají v evropské tradici, je blízkým pojmem Jednota, pro indické myšlení spíše advaita, nedvojnost. 2=0 je nedvojnost, Jednota (vše je Jedno) by byla 1=0. Crowley na to naráží mnohokrát. Je třeba mít především na mysli, že Jednota se týká projeveného, tedy, že pouze vše projevené může být jednotou, ale vše ve svém celku může být pouze nedvojností. Osobně doporučuji zvyknout si hovořit o nedvojnosti, abychom nemuseli neustále interpretovat, co v té které chvíli Jednotou myslíme – zda jednotu projeveného či ve skutečnosti Nedvojnost. Viz též Crowleyho poznámku v komentáři k I:27.

V souvislosti s tímto veršem: Pravá vůle může být Pravou vůlí a tedy dokonalou vůlí, jen pokud je vědomě projevena. V oblasti nevědomí není žádné. Ale současně se u těchto veršů setkáváme se zajímavou obdobou se snovým jednáním: Pokud člověk koná svoji Pravou vůli, koná jediným možným způsobem. Podobá se to jednání ve snu, které (s výjimkou lucidního snění, ale to je něco jiného) nemůže vůlí (ve smyslu chtění) korigovat. Jaký je tedy rozdíl mezi bdělým a spánkovým vědomím? Ve výsledku žádný, ale v postoji ano: Člověk koná jediným možným způsobem vědomě. Vynakládá úsilí, aby se nenechal zlákat chtěním. Pravou vůli je možné konat jedině k Nuit. Osvobodí-li se ale člověk nakonec od svého ega, koná svou Vůli již bez úsilí, naplňuje svůj úděl již bez myšlenky na chtění. Vymizením mnohosti ale mizí i volba a tudíž i Pravá vůle a proto Nuit říká, že není žádné. Dualita Pravá vůle x chtění existuje jen pro člověka, který existuje v dualitě, nad Abyssem je tento koncept nesmyslný (protože platí automaticky).

komentáře 2

Filed under Liber AL - exegese

2 responses to “Komentáře Liber AL vel Legis I: 39-45

  1. Víš, co by mě zajímalo? Jak vidíš kupříkladu zvnitřnění meditačního stavu, kdy konáš bez toho, aby ses cítil výjimečně. Konáš vůli, buď silné rozhodnutí a pokud nasloucháš sám sobě, tak zjišťuješ dle pocitů těla, zda je Pravá či Levá. Ale pokud máš klapky uzavřeny a koneckonců, i pokud ne a nevnímáš a konáš, domníváš se, že konáš Pravou vůli a jsi pro sebe beztrestný pro jakékoli jednání, které konáš v této vůli. Ale k čemu jsem to jenom… Jsi-li ve stavu nad dualitou, v nedvojnosti, je to stav podobný meditační vyrovnanosti, kdy nemáš dvojnost, jen konáš či jen dýcháš…Jsou tyto transové stavy či bytí v Nirváně/samádhi či vytržení nebo prožívání Božského ten samý stav?Totiž člověk je už z principu duálním tvorem a i když vymizí chtění, stejně tu vždy bude možnost volby a tudíž konání i jiné, než Pravé vůle. Je tedy možné už apriori být člověkem neduálním?

  2. 2 Lucienne: Díky za komentář. Pokud se někdo domnívá, že koná Pravou vůli, nekoná Pravou vůli. Pokud vymizí „chtění“ logicky nezůstane nic než Pravá vůle – protože možnost chtít něco jiného neexistuje.“Ten samý stav“ nelze popsat slovy, v pomocných pojmech se může zdát odlišný, ale to není podstatné. Nelze kategorizovat nevyslovitelné.Tož tak.PS: Sám jsem se k popisovaným stavům ještě nedopracoval, takže jen tak hádám a plkám. Neber to příliš vážně.