Na trhu

Přišel na tržiště.
Postavil se k prázdnému stolu.
"Duše na prodej!" vyvolával
Lidé se smáli.
"Svou duši prodávám!" zakřičel trpce.
Přistoupil Ďábel.
"Koupíš?" zeptal se obchodník s nadějí v hlase.
"Ne," odvětil Ďábel a zmizel v davu.

Reklamy

komentářů 8

Filed under Povídky a příběhy

8 responses to “Na trhu

  1. @Teo

    Ani ďábel nevěří na duše… 😉

  2. Tuhle mám rádaČasto se k ní vracím. Dlužno dodat, když se cítím extra mizerně…

  3. mikeš

    A až byl obchodník sám, tak se vrátil a duši koupil.

  4. To jako že si počkal na nejlepší cenu? 🙂 To by byl pěknej bídák! Ale já myslím, že si to náš obchodník rozmyslel, když poznal aktuální cenu svojí duše a zjistil, že jeho duše má pro něj nevyčíslitelnou hodnotu, jakož i pro druhé. Pro každého ale nějak jinak.

  5. 2 @Teo: Ďábel nepotřebuje věřit na duše stejně jako ty nepotřebuješ věřit na existenci třeba takové elektřiny… Ale pobavil jsi mě. :-D2 Lucienne: Díky. 2 Mikeš: Tys tam tehdy byl? ;-)2 Lucienne (podruhé): Tys tam tehdy byla? 😉

  6. 2Kojot:Ne, nebyla. Je to jen moje projekce do situace. Ta situace totiž staví na překvapení, že ďábel duši nechce a dotyčný neví proč. A proto si domýšlí. Domyslet si, že ji nechce, protože je duše příliš černá i na ďábla, to je třeba další možnost…

  7. 2 Lucienne: Příběhy nám dávají spoustu příležitostí k projekcím. Proč Ďábel nechce duši koupit? Třeba taky proto, že duše dotyčného je bezcenná. Nebo ji už dávno má. Nebo se Ďábel nechce vystavit výsměchu davu za to, že kupuje duši a opravdu přijde později, jak psal Mikeš… Nebo možná přeci jen nevěří na duše, jak psal @Teo…Ale stejně mám kdesi uvnitř pocit, že je to všechno nějak jinak…

  8. 2Kojot:Kdo ví… Přeci jenom, je to projektivní text :)))