Komentáře Liber AL vel Legis II: 24 – 34

24. Behold! these be grave mysteries; for there are also of my friends who be hermits. Now think not to find them in the forest or on the mountain; but in beds of purple, caressed by magnificent beasts of women with large limbs, and fire and light in their eyes, and masses of flaming hair about them; there shall ye find them.

Ye shall see them at rule, at victorious armies, at all the joy; and there shall be in them a joy a million times greater than this. Beware lest any force another, King against King! Love one another with burning hearts; on the low men trample in the fierce lust of your pride, in the day of your wrath.

low men třeba překládat jako podlé lidi. Opět zde není důvod k maskulinnímu překladu. Osobně klidně zadupu do prachu i podlou ženu, když na to přijde… 😉

Definice Poustevníka jako Jod=Tet+Alef, XI + 0. Viz komentář k II:7

25. Ye are against the people, O my chosen!

Při přemýšlení o tomto verši mi naskočila scéna z filmu Matrix, kde Morpheus vysvětluje Neovi, že každý člověk, který je připojen k Matrixu, je potenciální agent. Když se nad tím zamýšlím, něco na tom bude – a vůbec to nemusí znamenat, že se člověk, který není králem, může změnit v bleskurychlého zabijáka v doslovném smyslu slova. Symbolicky ale rozhodně ano (pád do závislosti na vztahu libovolného druhu – posedlost typu zamilovanosti, nenávisti etc.).

Dále se zde nabízí verše z Matoušova evangelia:

Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a `nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina´. (Mat. 10:34-36)

Na rozdíl od Ježíše si Muhammad jistou dobu dělal iluze, ale nakonec i on musel čelit odporu svého rodného města. Je to zákonitá záležitost spojená k každým vznikajícím duchovním proudem, který stojí za zmínku.

Významným rozdílem mezi zmíněnými tradicemi a thelemou je skutečnost, že thelema má zůstat esoterní (I:10).

26. I am the secret Serpent coiled about to spring: in my coiling there is joy. If I lift up my head, I and my Nuit are one. If I droop down mine head, and shoot forth venom, then is rapture of the earth, and I and the earth are one.

"Já jsem tajný Had, stočený a připravený se vymrštit: v mých záhybech je radost. Vztyčím-li hlavu, já a má Nuit jsme jedno. Svěsím-li hlavu a vyplivnu jed, pak je země vytržena a já a ta země jedno jsme."

Serpent je s velkým S. V této souvislosti stojí za úvahu přemýšlet o použití slov Snake a Serpent v Liber AL.

"Rapture" je vytržení nebo extáze. Ale pro extázi užívá Liber AL výrazu extasy.

"of the earth" je druhý pád. Tedy ne vytržení na zemi, ale vytržení země. Přebásnit do srozumitelnější podoby to lze výrazem "pak je země vytržena"

"coiled about to spring" je svinutý a připravený se VYMRŠTIT (ale může být i "připravený vyrazit", jak je v překladu z r. 1995. "Skákající had" starého překladu není právě vhodný překlad). Svinutý had může být připravený se vymrštit. Je třeba rozlišit hada svinutého a hada zavinutého. Týká se to spíš hadů jedovatých, kteří rychle zaútočí a okamžitě se stáhnou. Nejedovatí hadi útočí jinak. Mám doma dvě zmije a obě mi tuto záležitost názorně demonstrovaly. Pěknou ukázkou svinutého hada připraveného se vymrštit je kobra "tančící" před fakírem. Skoro bych řekl, že takto je ten verš asi zamýšlen – zvláště vzhledem k dalšímu textu, jehož překlad naznačuje Sanovu herpetologickou neznalost 😉 Uštknout je anglicky "to bite". Ale zde had vystřeluje vpřed jed, což je přesně to, co dělá plivající kobra a to až zázračně přesně do očí toho, kdo ji ohrožuje. Nutno dodat, že dotyčný patrně neprožívá právě rozkoš na zemi, ale u vytržení být může 🙂 Nicméně odhlédněme od zoologie a pohlédněme do mytologie: Z kapek jedu, dopadajících na zemi, povstávají různé bytosti, v mytologiích povětšinou "zlé", ale vždy chtonické (zemské) povahy. Viz například mýtus o kapkách krve z hlavy gorgony Medusy, z nichž se rodí štíři a jiná jedovatá havěť.

Země je vytržena, pozvednuta, prodchnuta extází, stává se plodnou. V tomto smyslu souvislost s "jedy Bohyně", kalas, kruhovým časem, pohybem. Hadit v podobě "tajného Hada", "vytrhuje" zemi v extázi spojení sexuální povahy. Země – Bohyně, ale i země – egyptský bůh Geb jako manžel Nu(i)t. Takto je země spojena s noční oblohou a je takto opět protipólem Hadita. Rozdělení nebe a země = rozdělení Nuit v zájmu lásky tj. 2=0, z LA na AL. Mezi Geba a Nu(i)t vniká ŠU – vzduch – Blázen – ALEF. "Uštknutím" dochází v extázi k transformaci na původní LA. Svým uměním sjednocuj, a tak vše zmizí. (I:47).

27. There is great danger in me; for who doth not understand these runes shall make a great miss. He shall fall down into the pit called Because, and there he shall perish with the dogs of Reason.

Viz komentář k II:1 (HDK)

28. Now a curse upon Because and his kin!

29. May Because be accursed for ever!

30. If Will stops and cries Why, invoking Because, then Will stops & does nought.

Jestliže se vůle zastaví a křičí Proč, vzývajíc Protože, pak se vůle zastaví & nedělá nic.

("Vzývajíc" zcela přesně odpovídá slovu "invoking" a archaičnost přechodníku podle mě rozhodně nevadí… )

31. If Power asks why, then is Power weakness.

32. Also reason is a lie; for there is a factor infinite & unknown; & all their words are skew-wise.

33. Enough of Because! Be he damned for a dog!

34. But ye, o my people, rise up & awake!

Viz komentář k II:21 – verše jsou platné od stupně Zelator (tím, že si to člověk zde přečte, se z bludného kruhu Proč a Protože nevymotá; ale poté, co se vymotá, nechť si dává pozor, aby do toho opět nespadl). Verše hovoří o kauzalitě a finalitě, jde o přístup k témuž z hlediska důvodu a účelu. Důvod je lež, tj. nejde o důvod, ale o Pravou vůli. Nikoli "proč?", ale "k čemu, za jakým účelem?", tak se má ptát adept, který se vyhrabal až sem. Opět mi naskočila Matrixová trilogie, v níž se hovoří o účelu ve smyslu údělu odpovídajícímu naplnění Pravé vůle. Je možné a je v pořádku chtít tomuto údělu porozumět, neboť toto porozumění odstraní překážky, jež klade ego. Nikdo nedohlédne za rozhodnutí, kterým neporozuměl (praví Vědma). Porozumění je Bína. Překonání Abyssu a setkání s Babalon popisuje Crowley jako porozumění svému údělu. To si nelze vymyslet! Vymyslet si lze důvod, nikoli porozumění.

Vstaňte a probuďte se… alespoň z mého pohledu to ale vůbec není obráceně. Dokud nevstanu, v žádném případě nejsem vzhůru!

Reklamy

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Komentáře Liber AL vel Legis II: 24 – 34

Filed under Liber AL - exegese

Komentáře nejsou povoleny.