Monthly Archives: Únor 2008
Mít či nemít Mít nebo být?
Filed under Úvahy a postřehy
Soumrak skřetů
Filed under Povídky a příběhy
Skepse jako magická zbraň postmoderního mága
Jako člověk studující magii rád čas od času navštívím stránky Klubu skeptiků. Pokládám je za vynikající a doporučeníhodný nástroj každého, kdo se zabývá magií, zvláště pak magií pragmatickou či postmoderní, tedy nikoli magií jako formou náboženství (tzv. "vysoká magie").
Filed under Magie-mystika-víra
Kořeny vúdú (výstava)
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kořeny vúdú (výstava)
Filed under Porůznu
Camille Flammarion: Čas
Když píšu tato slova, v oka-mžicích procesu psaní těchto slov, zhruba sedm minut po deváté večer 29. června roku 2003 e. v., v mém TEĎ a vaší minulosti je mi smutno a melancholicky. Učte se uvědomovat si oka-mžiky. Stejně jako pan Flammarion v textu, jenž následuje, nenaleznete řešení. TEĎ vám bude uplývat a stávat se PŘEDTÍM a pak DÁVNEM. Nezabráníte tomu, ale možná vám to pomůže v duchovním růstu. Vlastně je to stará zenová technika…
Mám doma dvě krásné Flammarionovy knihy o astronomii, o planetách a jejich možných obyvatelích… Lákají k přečtení, neumím však francouzsky. Naučím se francouzsky a přečtu je nebo dokonce přeložím? Možnost. Vol, Jaroslave, čas nečeká…! Kolik mám času? Lze MÍT čas?
Flammarionovo teď při psaní úvahy ve zdech kláštera, je naším kdysi a přesto je aktuální, i když se změnil pohled na čas a prostor, do hry vstoupila teorie relativity, kvantová mechanika, teorie superstrun… To všechno je důležité a činí některé Flammarionovy úvahy naivními. V základu se ale tolik nezměnilo. Stále pro nás zůstává tím nejdůležitějším NÁŠ ČAS, čas našeho života, kontinuita vzpomínek, ale i dějin, kultury… a ovšem i zvraty v kontinuu, ztráty paměti – osobní i dějinné. A déjà-vu…
Je devět hodin, sedmnáct minut a nějaké drobné a pořád je mi smutno a melancholicky…
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Camille Flammarion: Čas
Filed under Knihomolův koutek
Svoboda
(První vize žáru)Svoboda umírá. Každý den. V nás.
Jsme otroky lásky,
nenávisti, přátelství a zálib.
Tak svoboda umírá.
Peníze, majetek a…
svoboda umírá,
štěstí je vyplýtváno.
Umírá,
pak…
oheň exploduje.
Vše hoří v plamenech závislostí.
Až oheň vzejde, nehas jej,
nechej ho, ať na prach spálí.
Potom, když všechno shoří,
Svoboda se vrátí…(1996)
Filed under Poesie
Stránka Stanislava Weisse
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Stránka Stanislava Weisse
Filed under Nové weblogy
Loutka
Následující příběh patří k mým prvním povídkám, alespoň co se jeho jádra týče – to bylo napsáno v roce 1993. Povídka byla mnohokrát upravována, v roce 1996 vyšla v Ikarii. Od té doby jsem se k ní ještě několikrát vrátil, naposledy v roce 1999, což je tedy rok poslední redakce. Dnes už bych ji napsal jinak, pokud bych ji vůbec napsal, a proto ji už ani nebudu po sobě znovu číst. Spoléhám se na vzpomínky a na fakt, že Loutka sklidila úspěch a patří k těm z mých povídek, které jsou čtenáři nejlépe hodnoceny. Inu, posuďte sami…
Upozornění: Jedná se o horror a místy dost drsný, slabší nátury nechť další četbu pečlivě zváží.
Filed under Povídky a příběhy
Setkání se vzpomínkou
(MUMovi AlAthinovi)
Dívám se na ni
a myslím na Topoly.
Trosky minulých životů
se někdy vracejí
(2001)
Filed under Poesie
Rozepsaný dopis
Dnes jsem si v obchůdku s levnými knihami naproti Semilassu v Brně koupil slovenskou knížku o hypnóze. Skvělá publikace za symbolických 39Kč mne velice potěšila. Další překvapení na mne ale čekalo uvnitř – byl to zažloutlý papír s následujícím textem: Celý příspěvek
Filed under Co život dal... a vzal.