Jediné možné ospravedlnění magie (z hlediska jedinečnosti)

(které mě v tuto chvíli a v aktuálním stavu kontemplací na toto téma napadá)

Má zabývání se magií v současné době vůbec nějaký význam? Nutno podotknout, že hovořím-li o současné době, myslím tím současnost v naší postmoderní civilizaci a pomíjím tedy současnost různých primitivních kmenů, v nichž hraje magie stále ještě svou původní roli. Tedy – lze všechen ten čas a energii, které někteří lidé (včetně mě) do tohoto oboru vkládají, nějak ospravedlnit?

Magie jako duchovní cesta

Jak jsem již uvedl, primárním účelem magie nebylo "vyšší poznání" či dokonce "poznání Boha". Nicméně i k tomuto účelu byla magie užívána. S jakým výsledkem? Je to sporné, nicméně musím poznamenat, že nevím o nikom, kdo by touto cestou v současné době dosáhl nějakého zajímavého výsledku. Pochopitelně je možné, že ti, kdo v magii jako duchovní cestě uspěli, mlčí. Nepopírám apriori tuto možnost, nicméně se mi zdá, že v tomto směru jsou efektivnější způsoby, které nabízejí zavedená náboženství, a že magie celou věc zbytečně komplikuje. Benett či třeba Gato (Martin Pelčák) patrně volili dobře, když se rozhodli stát se buddhisty…

Magie jako cesta k mravnímu sebezdokonalení

Souvisí s předchozím. Viz Bardon (tomu jde o rozvoj lidských schopností, který má jít ruku v ruce se zmíněným zdokonalením mravním). Pěstění ducha a podobné věci. Soudím, že pokud se opravdu chcete stát lepším člověkem, tak se jím prostě stanete a magii k tomu nepotřebujete. Nehledě na to, že (jak si správně povšiml Karika) mágové, kteří svým dílem poznamenali další vývoj v této oblasti nebyli zrovna výkvěty lidské dobroty…

Magie jako cesta k sebepoznání

Nelze popřít, že se člověk praktikující magii o sobě leccos dozví, ale z vlastní zkušenosti musím říci, že dobrá psychoterapie poslouží mnohem lépe. Nehledě na to, že opravdu nemám pocit, že by mágové byli ve své většině vyrovnanými osobnostmi znalými sebe sama.

Magie jako hra na hrdiny aneb její společenský aspekt

Zamyslíme-li se nad společenskými aspekty magie, poněkud připomíná role playing game. Mágové dodržují vesměs určitá pravidla ve vzájemné komunikaci, která pěkně ilustruje pravidlo klubu MAGIE****HERMETIKA****KABALA na NYXu: "V této místnosti věříme v účinnost magie a smysl hermetických věd. Nesouhlasíte-li s tím, jděte jinam."

Mágové se dělí do mnoha oblastí – klasičtí hermetikové, thelémité, chaosmágové, wiccani… – mnohdy se spolu přou (případně se navzájem pomlouvají), ale lze hovořit o jakémsi bazálním paradigmatu založeném na víře ve funkčnost magie (liší se v tom, k čemu by magie měla sloužit, shodnou se na tom, že k něčemu slouží). Obvykle přikládájí magii větší význam, než jí společensky přináleží. Srovnejme mágy třeba s šachisty: Zapálený šachista zná historii šachu, zná mistry a velmistry a jejich přínos šachu, dokáže mluvit o šachu celé hodiny. Přestože mám tuto hru rád a přečetl jsem i nějakou tu příručku pro začátečníky, vzpomenu si teď z hlavy jen na jména Karpov a Kasparov… Stejně tak se to má s génii magie jako byli třeba Crowley či Spare. Pro mága základní znalost, pro většinovou společnost pouhá jména… Magie tedy plní integrační funkci v rámci určité subkultury, ale nějaký přesah ven je poměrně sporný (i když jistě existuje). V tom ale také nespočívá její výjimečnost, protože stejnou funkci plní třeba zmíněný šach či třeba akvaristika.

Magie jako cesta k uskutečnění konkrétních cílů

Nelze popřít, že magii takto využít lze. Nicméně i v tomto směru vše zbytečně komplikuje. Co se týče oblasti sebeiluminace, lze – a dost možná s lepšími výsledky – využít neurolingvistické programování. Co se týče ovládání druhých lidí, pak jsou zde rovněž jednodušší a efektivnější způsoby – vycházející především z oblasti aplikované psychologie.

Pokud hovoříme o mimosmyslovém vnímání a o přímém magickém působení: Připustíme-li, že takové věci existují (osobně to připouštím), pak stále zůstává otázkou, nakolik jsou prakticky využitelné (a nakolik jsou vůbec prakticky využívané – alespoň já nikoho takového neznám). Co se týče různých služebných entit a podobných záležitostí – ano, zde magie nabízí něco, co jinde nenajdeme, nicméně je otázka, zda bychom se bez nich neobešli, pokud bychom energii a čas věnovaný magii neinvestovali přímo do realizace kýženého cíle… Asi obešli. Magie je nesporně účinná při eliminaci entit nepřátelských (nebudu teď řešit, nakolik jsou "objektivně" reálné). Ovšem zdá se, že člověk, který magii jako takovou neřeší, neřeší obvykle ani tento typ problému (neboli magie tento typ problému přitahuje). Osobních démonů se lze zbavit i skrze psychoterapii.

Celkově lze říci, že co se možných aplikací týče, lze magii přirovnat k historickému řemeslu. Nějaké výsledky bychom našli, ale v současné době disponujeme efektivnějšími metodami. Což nic nemění na skutečnosti, že historické řemeslo své kouzlo mít může; a to se již dostáváme k jedinému možnému a nezpochybnitelnému ospravedlnění magie, kterým je:

Magie jako proces utváření estetických hodnot

Myslím, že jedině estetické hledisko je schopné magii jako obor plně ospravedlnit. Tedy magie jako umělecký žánr. Myslíme-li tímto způsobem, pak všechny ty signatury, jména, formule, gesta, obrazce, obrazy, vůně a v neposlední řadě změněné stavy vědomí, vize, pocity a také komunikace s různými entitami získávají naprosto perfektní smysl a ospravedlnění, protože není jiného oboru lidského konání, který by dokázal nabídnout obdobnou formu estetického vyžití. Právě zde a jen zde je magie jedinečná. Navrhuji tedy přiřadit magii k výtvarnému umění, hudbě, baletu či divadlu (a rozhodně happeningu a performanci!) a zvážit možnost zavedení její výuky na uměleckých školách… 😉

Ameth

No řekněte – není to nádherné?

komentářů 27

Filed under Úvahy a postřehy

27 responses to “Jediné možné ospravedlnění magie (z hlediska jedinečnosti)

  1. No…Pro mě je vážně míněná magie cosi podobného okultizmu. Jinak ten pojem chápu jako varietní vystoupení „kouzelníků“, co mají natrénovány triky pro pobavení obecenstva. 🙂

  2. Velice dobrá článek, sice některé věci vidím trošku odlišně, ale myslím, že je dobře, že tu je. Díky.

  3. 2 @Teo: Okultismus je něco jako podmnožina magie v tom smyslu, v jakém jej zde používám. Varietní magie je z hlediska smyslu podstatně méně problematickou oblastí…2 Cody: Díky. Je to jen úhel pohledu, nikoli celé zorné pole. Ani nemůže být.

  4. Wu

    Perla za perlou, tyhle Tvoje články :). Už se těším na reakce mágů všeho druhu ;).

  5. J. K.

    Dík za dobrý a triezvy článok. Ten posledný odstavec našiel slová pre niečo, čo už dlho pociťujem, ale ešte sa mi to nepodarilo takto presne vyjadriť. Plne súhlasím s ponímaním mágie ako umeleckého žánru s určitými (nie primárne dôležitými) presahmi smerom k pragmatickej užitočnosti.

  6. Kedysi mi záujem o mágiu pomohol vnímať svet v širších súvislostiach. Dnes sa mi zdá že to bola len taká hra.

  7. 2 Wu: Díky, ale upřímně řečeno nijak zvlášť bouřlivý ohlas neočekávám. 2 J.K.: Díky; kontempluji na to téma i nadále… Třeba se ještě něco vyvrbí.2 Deep: Je zde významový rozdíl, když řekneš, že něco je „hra“ a když řekneš, že něco je „jen hra“. 😉

  8. Anonymní

    Líbí se mi definice: Magie je zdivočelá psychologie.

  9. Líbí se mi definice:Magie je zdivočelá psychologie.I když správnější by díky historickému vývoji bylo asi:Psychologie, je zkultivovaná magie.

  10. 2 Vlada: No jo, ale co když je psychologie zdivočelá magie? Nebo co když magie zkultivovaná psychologie? ;-)Znám zdivočelé psychology i kultivované mágy. A naopak…

  11. To mi trochu připomíná názor, že účelem mystiky je, aby bylo člověku dobře.Typicky moje poznámka: šachistů vyjmenuju ke dvaceti, mágů jistě ne ani 10, akvaristy dva.K první reakci: varietní kouzelníci (třeba karetní) jistě předvádějí neuvěřitelné věci, ale když jsem se teď díval na dokumentární DVD o magii, říkali, že každý profesionální falešný hráč je lepší než oni – je vypískají, ale těm druhým jde o život. A to „okultiZmus“ je ohavnost, bez urážky.

  12. 2 Henry Psanec: otázka ovšem zní, co vlastně je účelem mystiky? (Díky za inspiraci na možný článek v budoucnu.) Ale vážněji – židovskokřesťanská kultura podřadila krásu pravdě a tak můj estetický pohled na věc může působit jako znevážení. Je jím však skutečně?

  13. to 12 Navrhuji jako úkol vymyslet telepatii, aby se mohlo přestat používat telefonování.

  14. 2 Vlada: [13] – No, ono není ani tak třeba telepatii vymýšlet, nejsem, narozdíl od Vás, zase takový skeptik, abych nevěřil, že taková komunikace není možná a nestává se. Z mého pohledu je problém, jak telepatii prakticky využít, tedy cíleně, opakovatelně a účelně. KGB i CIA to zkoumali a dospěli k závěru, že se takové věci sice asi občas skutečně dějí, ale prakticky je nelze využít…

  15. A co Keats:’Beauty is truth, truth beauty,—that is allYe know on earth, and all ye need to know.‘

  16. DoplněkDo článku jsem doplnil podtitul, abych zdůraznil, že jde o výsledek aktuálního stavu kontemplování na tato témata a nikoli o zjevení nějaké „Věčné Pravdy“. Titul článku byl pochopitelně zvolen tak, aby byl úderný, důsledkem čehož je nevyhnutelně nadsázka. Uznávám ale, že to na někoho mohlo působit jako „zjevení dogmatu“, což jsem na mysli neměl…

  17. strojmir

    K magii mají blízko lidé s „magickým“ způsobem vnímání, lidé senzitivní k věcem obvykle přehlíženým. Takto ji vnímám jako věc téměř vrozenou, smysl jí tedy lze přidat jakýkoliv, ale to asi člověka mágem nečiní. Osobně se na smysl magie dívám podobně a s napsaným se v podstatě ztotožňuji. Pro mě je to záležitost k níž je třeba především hodně obezřetnosti, proto nechť není mým cílem, pokud nejsem světec. A ještě poznámka k původu a vlastně i smyslu. Nezapomínejme na léčitelství, které tvoří obrovskou část magie domorodých kultur, ale také významnou část současné aplikované magie a řekl bych s prokazatelnými výsledky (ačkoliv si sysifos myslí opak DDD:) A ještě poznámka nejpodstatnější, dobrých mágů je velmi, velmi málo k tomu abychom věděli alespoň náznakem čím se zabývají nebo zabývali a s jakými výsledky. Osobně se domnívám, že skutečná moc magie je obrovitá a stejně tak naštěstí nedostupná.

  18. strojmir

    A tady jsem teď početl něco u mého známého, toť ukázka myšlení k magii blízkého zdá se mi.http://bohem.bloguje.cz…again.php

  19. 2 Strojmir: AD – „dobrých mágů je velmi, velmi málo k tomu abychom věděli alespoň náznakem čím se zabývají nebo zabývali a s jakými výsledky.“ – ano, to je případná připomínka. Ovšem, jak zřejmo, článek téma pojímá z exoterního pohledu a nezabývá se tím, co – z hlediska společnosti – nevíme.

  20. magott

    Osobně magii vnímám magii pouze a jedině jako umění a nikdy jsem ji jinak nevnímal.Jde pouze o vyšší tvořivost,nic víc …Nepočítám mágy v uvozovkách co nepoužívají svých sil ale sil různých entit k dosažení cíle.To nejsou umělci ale paraziti …

  21. knr

    magott: Paraziti?! Každý jde za svým cílem a každý používá jiné prostředky.Je to jen na úhlu pohledu…

  22. 2 magott: Je zde opravdu dichotomie mezi „užíváním vlastních sil“ a „sil různých entit“?

  23. therion

    „alespoň já nikoho takového neznám).“ Vzpominas na moji reakci ke Tvemu clanku „dvojita cesta casem?) Tak prave sni me poji praktikovani prenosu emoci a pocitu na dalku s velmi velkou uspesnosti. Naposledy dnes v 1 v noci a rano sms co jsem to zase blbnul, ze nemohla kvuli me pritomnosti usnout. (proste mi jen bylo smutno, tak jsem sel navstivit v mysli mista, kde nam bylo dobre). Podminka je vsak aby obe osoby byly naladeny na stejne „frekvenci“ a jejich typy zivotni energie identicke. Pokud se znaji z minulych zivotu je to vyhoda. Spatne se prenaseji myslenky a emoce do lidi mimo oscilaci jakou ma ten, kdo vysila, to uz je potom spise magicky utok.

  24. 2 Therion: Jasně. Ale já měl na mysli praktičnost odrážející se kupříkladu po finanční stránce. To, o čem píšeš, je subjektivní souznění. A nutno dodat, že přesněji by danou informaci přenesla třeba GSM síť… Ale tím nechci nic opírat, jen konstatuji, že tyto věci nelze brát z hlediska měřitelné efektivity jako významné. Subjektivní hodnotu nepopírám.

  25. therion

    no on je obecne problem v tom, ze lide chapou magii jako nahradu za neco , ja ji chapu jako doplnek. A jelikoz me zivi konstrukce elektronickych systemu nemam problem s orientaci v realite ,ale i v magii. Tyto svety se vytecne doplnuji a informacni model magie to jen podporuje. Jinak co se tyce subektivniho souzneni, ta vazba je tam uz nekolik let a byla tehdy overovana na prenosu jednoduchych barev a obrazcu. Uspesnost byla pres 50%. Uzka vazba a znalost podstaty toho druheho je vsak podminkou. Ony vsechny magicke systemy maji za ukol pouze stimulovat mozek do specifickeho stavu a tudiz je nekolik cest jak toho dosahnout. Ta omacka kolem je divadlo aby to navenek vypadalo efektneji, ne? :-)) A co se tyce penez , tak si myslim, ze komu neni zhury dano v realite , tak magii si moc nepomuze, ale mozna se mylim 😉

  26. [25] V podstatě souhlasím. V zásadě jsem chtěl říci jen tolik, že je zbytečné snažit se nahradit mobilní telefon telepatií. Je třeba hledat jiné směry využití, jiné cesty, jiná paradigmata…

  27. Sfynx

    ten posledny odstavec o magii, ktora je prepojena s tvorbou estetickych hodnot sa mi najviac pozdava – v istom zmysle mam pocit, ze niecomu takemu sa venujem – tj, vsetko su to viacmenej len texty, ktore sa daju zuzitkovavat a pri samotnom procese zuzitkovavania môze vyjst na povrch nieco nove – napr esteticka hodnota, novy zmysel, ktory bol doposial nepovsimnuty