Jak mě kamarádka zachránila před sebevraždou

Sebevražedné stavy či, odborně řečeno, presuicidální syndrom, je stav, kdy má člověk zúžené vědomí a jediné, na co dokáže myslet, je sebevražda.

Postižený nenalézá žádné řešení, jak se zbavit svého utrpení (to je důsledek zmíněného zúženého vědomí), ale přesto se někdy snaží volat o pomoc, obvykle tak, že vyděsí někoho ze svých příbuzných a známých, případně osloví nějakého odborníka.
Zatímco těžká deprese endogenního typu je v podstatě neodklonitelná, presuicidální syndrom, naštěstí, odklonitelný je.
To nejhloupější, co lze v interakci s takovým člověkem učinit, je uvěřit pověře, že kdo o sebevraždě mluví, ten ji nespáchá, a říci mu něco ve smyslu: "Stejně to neuděláš!", "No, tak se zabij!" a podobně. Takto mne v minulosti jeden "kamarád" málem dohnal k dokonání suicidia… Obdobně pitomé je říkat dotyčnému, že pokud by to udělal, ukázal by se jako slaboch.
Říci postiženému, že by vám chyběl, že ho máte rádi a podobné věci – no, to v zásadě neškodí, ale málokdy to funguje…
Existují různé osvědčené postupy z oblasti krizové intervence, zaměřené především na zjištění, s kým a o čem chce postižený touto formou komunikovat. Ale nemám zde prostor na to, abych se zde obšírně zabýval problematikou krizové intervence, řeknu tedy jen to nejzákladnější pravidlo: Brát takového člověka vážně a hovořit s ním otevřeně.
Někdy pomůže humor, ale musí to být humor, který neútočí na lidskou důstojnost, tedy smích a nikoli výsměch. Taková vhodná reakce však musí prostě přijít sama od sebe, nedá se nacvičit ani plánovat.
Helenka, moje kamarádka z nejlepších, mi v první polovině roku 2004, kdy jsem trpěl nesnesitelnými duševními bolestmi a toužil už jen po klidu nebytí, pomocí humoru brilantně pomohla. Nutno podotknout, že Helenka je přesvědčená ateistka a materialistka a také, že mě opravdu dobře zná.
Když už mé stavy dospěly k samému prahu nesnesitelna, zavolal jsem jí, jako své poslední naději, a kňučel, že se to už nedá vydržet a že to skončím.
Helenka mě nechala vypovídat a pak prohlásila: "Jaroslave, pokud to uděláš, tak za tebe nechám sloužit mši."¨
"To neuděláš!" vykřikl jsem zděšeně a vzápětí jsem se rozesmál očistným smíchem…
Krize byla,alespoň pro ten den, zažehnána…
Reklamy

komentářů 12

Filed under Co život dal... a vzal.

12 responses to “Jak mě kamarádka zachránila před sebevraždou

  1. dewberry

    moc hezké a poučné.

  2. r1[[openidhttp://r1.myopenid.com/]]

    Jen dodám, že presuicidální syndrom popsal první v padesátých letech Erwin Ringel, takže se hodí psát „Ringelův p. s.“.

  3. 2 Dewberry: Díky.2 r1: Ano. Ale vzhledem k tomu, že toto není odborný článek, připadlo mi to nadbytečné.

  4. lední brtník

    lidí je jak sr…, je ztrátou času kohokoli zachraňovat. mám k tomu přístup: chceš si jít? běž si. můžeš místo toho udělat něco rozumnějšího? tak to udělej.pokud na to má psychiatr jiný názor, pak nejspíš potřebuje poradit.

  5. 2 Lední brtník: Á, pán je znalec! Ale vážně: Pokud to bereš takto a pokud tímto způsobem zapůsobíš na nemocného, který prožívá akutní presuicidální syndrom, a dotyčný spáchá sebevraždu (což je docela dobře možné) a budeš se té filosofie držet, tak OK. Protože lidí je opravdu jak sraček… Když už o tom tady píšeš, rád bych tě požádal o maximálně upřímnou odpověď: Jsi skálopevně přesvědčen, že by ses té filosofie držel v případě, že by bezprostředně vedla k něčí dokonané sebevraždě?Co se radám odborníkům týče, já jsem čerpal odtud: http://jdem.cz/aqzu3 A ty?

  6. r1[[openidhttp://r1.myopenid.com/]]

    Mě tenhle článek zaujal, protože jsem na tom dost bídně a pořád uvažuju, že se zabiju (Chodím ale na psychoterapii).Svoje vědomosti odtud:http://obchod.portal.cz…-chovani/Je to zajímavé, ale zaměřené spíš na děti a adolescenty.Vůbec teď hodně čtu o psychologii (ego-defenzivní mechanizmus racionalizace?)[5] Pohnutí někoho k sebevraždě je trestný čin se sazbou od půl roku do tří let.Z opačného úhlu pohledu je dobrá zase promluva O svobodné smrti v Tak pravil Zarathustra.

  7. lední brtník

    [6] nebudu mu ten názor sám vnucovat.ale zachránit někoho před sebevraždou nemá smysl, stejně ji později provede.do sraček si lidi pomáhají především sami, je to jejich vlastní úsilí. proč potom potřebují po druhých aby je z toho tahali, a sami jen hodnotí druhé, jestli se k tomu staví správně?(jen řečnická otázka, odpověd mě nezajímá).kdybys chtěl upřímnou odpověď – jiné stejně nemám) – ptal by ses u kolika lidí by mě něco takového mrzelo. (a kecy že já jsem mu k tomu pomoh jsou výmluva, do jeho sraček jsem mu nepomoh, ty jsou jeho zásluha). čili jen u velmi málo lidí, no asi jeden.a teď si hoď šutrem.

  8. 2 Lední brtník: To máš stejný jako s rakovinou nebo infarktem. Taky ji spousta lidí dostane vlastním přičiněním, a stejně jsou léčeni. Jak to vidíš: Měli bychom nechat lidi, kteří kouřili a dostali rakovinu, jejich vlastnímu osudu a neléčit je?Ten infarkt je lepší případ: Presuidiciální syndrom je něco jako psychický infarkt myokardu. Řekněme, že člověk, který, vlastní vinou ovšem (stresoval se v práci, nepořádně jedl nevhodné potraviny a k tomu třeba ještě kouřil) dostane infarkt má nárok na: „Můžeš si za to sám, tak si teď pomoz.“ nebo na odbornou péči?Neodpověděl jsi mi ohledně té rady psychiatrům: Na základě jakých studií a další odborné literatury jim chceš radit? Opravdu mě to zajímá.

  9. 2lední brtník:Nedá mi to, abych neřekla svůj pocit: Tvá odpověď mi připomíná odpověď člověka, který dostal otázku týkající se bezdomovce, drogově závislého, dlužníka, alkoholika, děcka z děcáku…. Tys je nedostal tam, kde jsou, a řešit to nebudeš. Klíčové je slovo „to“. „To“. Nevím, kteří lidé Ti běželi v hlavě, ale zřejmě lidé podobného ražení, tj. vlastní „vina“ (velmi hypotetický pojem) a pak mají problém. Na to Ti mohu říci, že i tací lidé se musí řešit a problematika sociální práce je řešena v každém státě za každého století bez ohledu na státní zřízení či vyspělost země, takže sociální práce má zřejmě nějaký dobrý důvod pro to, aby existovala a byla rozvíjena. Všechny státy ji podporují, tak či onak. Otázkou je, co si vlastně představuješ pod pojmem deprese. Odkáži na biochemické hledisko, kde platí, že depresivní nemocní mají nadbytek některých receptorů pro neurotransmittery, přičemž množství receptorů a vazebních míst na receptorech je ukazatelem přítomnosti a závažnosti deprese. Z toho vyplývá, že biochemické pochody v mozku jsou geneticky dané, tudíž není žádná „vlastní vina“. Vinit někoho z barvy kůže, barvy vlasů, státu a rodiny, do které se narodil je stejně liché jako ho vinit z toho, že má depresi. Nemůže za to. Systém, ve kterém tuto otázku diskutujeme, je sociální stát. Díky tomu nemusí být lední brtníci osobně odpovědní za žádného nemocného depresí ani čímkoli jiným. V asijských státech by lední brtníci spadali do rodu a rod by se postarat musel – otázka kultury. Tudíž by zde vznikala i odpovědnost – otázka občanské společnosti a zodpovědnosti za ostatní členy, kteří žijí se mnou ve společném rodě, regionu, státu, planetě. Je to velmi zajímavé východisko, když se nad tím zamyslíš – i v antické rodině, v asijských zemích, dokonce i v okolí ledního brtníka není jedinec jedincem, jen částí soukolí. Vždy za něj přebírá odpovědnost někdo větší – rodina, rod, stát. Ale někdo to je vždycky, nikdy se nenechá člověk napospas osudu, zvlášť s něčím, co nezavinil.

  10. lední brtník

    zbytečný pokus„nebudu mu ten názor sám vnucovat“ – co je na tom nepochopitelného? méla to být odpověď na tvou otázku: „Jsi skálopevně přesvědčen, že by ses té filosofie držel v případě, …“teď se dočítám, že správně jsem měl odpovídat na otázku kterou jsi nepoložil: „Na základě jakých studií a další odborné literatury jim chceš radit?“ – a nestačím žasnout. jen odborník může radit, ostatní držte ústa. měla je držet i ta známá, která ti tehdy pomohla? měl’s je držet i ty s tehdejšími problémy, jen tiše kňučet (protože jsi nebyl odborník, zatímco teď už nejspíš privilegovaný samouk) a pak si to hodit?a dále se to stupňuje, že moje odpovědi někomu něco připomínají, a že podle nich stejný postoj jistě myslím i na jiné (zdravotní, sociální) situace. kde jsem něco takového psal?jestliže naopak píšu „do sraček si lidi pomáhají především sami“ – jde snad z té věty vyčíst že místo psychických myslím hlavně sociální nebo zdravotní potíže, abych tu pak byl za tyto odvozené výmysly peskován? je tu snad více lidí, kteří mají až tak velký problém s přečtením několika vět, bez dosazování vlastního významu? až teprve taková ukázka totálního nechápání mě vede k depresi nad stavem lidstva, a k potrzení přesvědčení, že … lidí je jak sraček, a nemá to cenu.rozloučil bych se připomínkou měsíc starého krausova pořadu, ve kterém moderátorka čt nora g. usadila romáka bangu ať drží ústa, protože ona sice jako romák nežila a nemusela usilovat o práci, ale 4 roky m.j. romskou problematiku studovala v anglii.pěkné svátky.

  11. 2 Lední brtník: OK, pak ovšem nechápu, proč tady s tím vůbec otravuješ – a ty otravuješ, protože kdyby ses o tom chtěl bavit, nebylo by to otravování, ale výzva k diskusi (tak jsem to i bral). Takže pokud ti šlo jen o to tady slintnout cosi, co má samo o sobě, řečeno Dentovými slovy, cenu kůže starého krtka, tak se odeber do oněch míst, případně obtěžuj někoho, kdo si to nechá líbit. Pěkné svátky ti nepopřeju, protože nejsem pokrytec.