Unavená smrt (recenze filmu)

Tak, jako u některých děl říkáme, že na věk autora je to dobré dílo, říkáváme u starých filmů, zvláště pak těch z němé éry, že vzhledem k době svého vzniku jsou dobré. Unavená smrt (Der Müde Tod, 1921) Fritze Langa, známého především kultovním SF filmem Metropolis, do této kategorie filmů nepatří. Je to snímek, který je skvělý bez ohledu na dobu svého vzniku, snímek, který nadchne i dnes a toto nadšení má pramálo společného s nostalgickým nastavením, jež divák vzhledem k němému filmu obvykle zaujme…

Film je laděn fantaskně, expresionisticky (nikoli však přes míru) a symbolisticky a zabývá se otázkou, zda je láska silnější než smrt. Hlavní hrdinka se snaží získat zpět život svého snoubence a setkává se se Smrtěm (není to kostlivec, ale je to chlap, takže volím toto označení), jenž – řečeno dnešními slovy – trpí klasickým syndromem vyhoření. Ono není divu, když na jeho tolik potřebnou práci každý nadává… Podaří se dívce porazit unaveného Smrtě (kterého fascinujícím způsobem ztvárnil Bernhard Goetzke) a vrátit svého milého do světa živých? Nebudu prozrazovat. Raději se zmíním o tom, že zpracování příběhu na mne působilo vysloveně gaimanovským způsobem – skvěle vykreslené vedlejší postavy, příběhy v příběhu, surreálné momenty, které však skvěle zapadají do vytvořeného kontextu (například Smrťova zahrada obehnaná nepřekonatelnou zdí ležící u hřbitova zapadlého městečka, kde se zastavil čas), nadsázka a výmluvné stylizace… Zajímavým momentem je také bezčasovost Smrťovy říše – hrdinka dostane za úkol zvrátit nevyhnutelný osud alespoň jednoho ze tří mladých mužů žijících ve třech různých epochách, jejichž svíčky však ve Smrťově říši dohořívají současně.
Je vůbec něco, co bych mohl snímku vytknout? Snad jen charakterovou plochost hlavní hrdinky a jejích dvojnic ve třech příbězích ukrytých v příběhu hlavním. Ono ale vykreslit bohatost charakteru zamilované dívky není nijak snadné, protože vše překrývá ona prvoplánově působící zamilovanost – ve filmu i ve skutečnosti.
Mám-li to shrnout, pak zde máme co do činění s filmem, který klade závažné existenciální otázky a přitom je velice zábavný, filmem, jenž dle mého názoru snese srovnání kupříkladu s Bergmanovou Sedmou pečetí.
Než film si film stáhnete (ano, můžete se na něj podívat ještě dnes – strýček Kojot je štědrý a podělí se…;) a shlédnete, můžete sobě (a třeba i mně v komentáři) odpovědět na onu výše uvedenou klíčovou otázku: Je láska silnější než smrt?
A pak už přeji příjemné pokoukání.

PS: Film je v anglické mutaci, takže jej může shlédnout každý, kdo alespoň trochu vládne obecnou řečí.

1 komentář

Filed under Recenze

One response to “Unavená smrt (recenze filmu)

  1. černá vewiurrka

    VRRRR!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!….i s tou Obecnou řečí Říše Zla!!!!!