Rubikon – volné asociace

Jistě byla doba, kdy jsem se brodil vodami Rubikonu. Snad bych chtěl vědět, která z řek to byla, ale také vím, že do té řeky znovu vkročit nelze. Tak proč? Ze zvědavosti, která ve mně hlodá? Jednoho dne jsem učinil první špatné rozhodnutí dnes prohrané války a ptám se:

Nakolik je hrdinstvím bojovat ztracené boje? Nebo se mýlím a vize klamou? Oddálit porážku, hrozící nejen smrtí, pro střípek Naděje, jež má leccos společného s Ledovou královnou?
Možná to ani nebylo rozhodnutí; některé Rubikony překročit lze ve snu. Stahuji pěchotu, vyklízím pozice, snažím se uhájit opěrný bod. A proti nám se potácí zástupy oživlých mrtvol, z nichž mnohé kdysi byly mými vojáky, a úrodná krajina se pod jejich nohama mění v prašnou poušť. Měl jsem v plánu překvapivý protiútok, ale posily padly cestou. Bojujeme o život a kdesi v dálce, daleko za horizontem našeho času a prostoru, teče Rubikon. Jaké mám šance? Nemám kostky.
Reklamy

komentářů 9

Filed under Poesie

9 responses to “Rubikon – volné asociace

  1. Adorrcast

    Tak si to zase po čase shrneme, Jaryne.Studium obskurního oboru na provinční "univerzitě" odpískáno. Řádné zaměstnání – genetický odpad Jaryn nezvládá. Parazitování na blběnce s éterickým ukradeným jménem Lucején (spolu s fyzickou realitou rozkydané zavánějící syslice tvoří jméno pěkný kontrapunkt :D) – to ti jde super. Pravidelný exhibování na téma Jarouš je vopravdu Femoném a nikoliv jen líný genetický zprzněnec (zde pozdravuji tatínka a maminku) za jedna. Pokud ti v poctivějších duševních chvilkách (jinak si sám se sebou nármně spokojenej, viď "satanisto") bleskne, že tvoje existence zde je OPRAVDU zcela balastní, tak na tom pracuj. Pohřeb budeš mít úplně obyčejný,pár lidí v hnusný síni pohřebního ústavu a následně malá urnička na skříni s chcípajícíma krysama. Jo a pravda, sere mě, že tvoje existence bezcenného gynoformního sebešuka jde z mých daní. Až někdo zazvoní u tvých dveří, budu to možná já :).

  2. černá vewiurrka

    Prohra války je samozřejmě možná....ale pak je na místě snaha o revanš. Viz případ Rusů v nedávné historii, či Vietnamců, či dnes Afghánců. Kdybys byl na místě Stalina když mu stáli germáni před moskvou, tak by Slovani už patně dnes neexistovali. Poučení? Jednoduché – bojuješ li proti přesile, nelze volit metody, nelze volit taktiky, jediným přikázáním budiž jejich efektivita. Pokud to umíš, ok, pokud ne nepředáš své geny a v důsledku toho prostě celý odkaz všech tvých předků z populace nenávratně vymizí. Nic víc, nic méně. Zkus si přečíst Mistra Takuana – Cetsa zenu – cesta meče. Buď máš mysl která tě udrží či nikoli a pak je jedno jaký kus jí nemáš či máš. Velmi dobrá kniha i pro křesťana, takže myslím že i rpo satanistu tím tuplem (je v podstatě o řádu a vůli). Když se nad tím tak zamyslím, co jsi to vlastně za satanistu, že tvá Vůle neumí strčit do kapsy omezenou a slabou vůli jakýkoli máčky jakou podle tebe ti křesťani jsou? Připomínáš mi spíše místy intelektuálského polomystika – polofilosofa. Pozor – takový člověk pak zákonitě stojí časem za prd i jako filosof i jako mystik – přesně podle Principu prasopsa znáš li jej…

  3. Vewi, to, že mi takové "rady" dává kde kdo, se nedivím, ale že Ty? Ty, kdo mne chválí za mé články o nemoci? Proč je tedy vlastně píšu? Možná bych to měl všechno smazat. Jen si tím škodím. Jak Ti vlastně odpovědět, když ji doteď nic nepochopil? Vždyť jsem už všechno napsal… Je mi z toho smutno.

  4. černá vewiurrka

    K čertu…..prostě nechci abys to vzdal. Bojuješ, ale proč prostě nepoužiješ vše co jde, nemyslím jen chemii? Prostě mi na tobě záleží a zajímá mne jak dopadneš a nerad bych aby to bylo blbě. Líbí se mi že o tom píšeš, snažíš se to řešit. Ale to je jen prvá půlka boje. Připodobním to, zkrátka stále bojuješ konvenčně proti zákeřnému nepříteli. Ale to pak nevyhraješ. Použij vše co jde, atentáty, partyzány, teror..zkrátka vše ať si o tom kdo chce myslí co chce a ať si o tom ty sám mysšlíš co chceš. Cíl je vítězství, ne remíza. Já mám prostě pocit že tě tvá praxe částěčně do všech těch věcí postrkuje a že nebýt jí ne že bys tím netrpěl ale výrazně líp bys to snášel, fakt. Měl bys zkrátka větší šance v boji kde ti jde o život, Kojote! A navíc, jiní lidi mají to co ty či věci podobné a těm svýmy texty POMÁHÁŠ!!! A pokud vyhraješ vyhraješ i pro ně, ukážeš že to jde. Musí být nějaká cesta ven, byť dlouhá a povlovná a nejistá…

  5. černá vewiurrka

    Mimochodem…..velké kusy práce a pomoci jsou tyto stránky – protože pomáháš druhým a to se ti zákonitě v nějaké podobě musí vracet – a pak tvá partnerka!!! To jsou velký věci cos udělal, ale nyní když máš němčoura u Kurska a ne u Moskvy, řež ho dál a hlavně ne jen morálníma a čańanýma metodama, ale vším, prostě SMRT NEPŘÍTELI!!! Jsi ve fázi kdy už si necháš do boje kecat od málokoho, výborně. koneckonců jde o tvůj krk, ale nyní je třeba ještě si do něj nechechat kecat sám sebou. Zkusím vysvětlit – "stratég pokud si stěžuje že protivník měl být tam či tam či udělat to či ono chybuje" – tolik klasik Mistr Sun. Držíme ti palce ale zkrátka vybojovat to za tebe nikdo nemůžeme. A v poslední době mne fakt místy děsíš i při mé otrlosti a cynismu a nechtěl bych zde být bez tebe, tak!

  6. Vewi, je hezké, že Ti na mě záleží, však já přeci bojuju. Potíž je v tom, že když na nepřítele zaútočím silou, vezme si ji a přemění ji v sebe. Jako "Věci z podzemních rozměrů" u Pratchetta, rozumíš? Proto je třeba bojovat obezřetně a s vyžádanou pomocí. V mém případě je to intenzivní psychoterapie, kterou nyní procházím.

  7. černá vewiurrka

    Jasně....to jsu rád že se něco takového děje. Alůe šlo mji o to že v boji kde fakt jde o mnoho by prostě ten kdo jej vede měl odložit i vlastní koncepty o tom jak ten boj má probíhat a jak má vypadat…

  8. Nemám v tomto směru žádné koncepty.

  9. černá vewiurrka

    Ok tedy..…nezbývá než držeti ti palce.