Muzeum romské kultury v Brně

Už několikrát jsem v minulosti míjel Muzeum romské kultury na a nikdy nebyla příležitost je navštívit. Dnes se mi to konečně poštěstilo a musím říci, že mne návštěva této instituce rozhodně nezklamala.

Muzeum se nachází na Bratislavské 67, hned naproti Městskému úřadu Brno-sever, kam jsme dnes s Lucienne šli kvůli voličskému průkazu, protože v pátek a v sobotu bude moje žena v Praze. Vyřízeno to bylo rychle a protože jsme měli ještě asi hodinu čas, navrhl jsem, že bychom se mohli do toho muzea konečně podívat. Lucienne se moc nechtělo, ale ukecal jsem ji.
Coby majitelé ISICů jsme zaplatili každý 20Kč (plná cena je stále ještě symbolických 40Kč) a vystoupali do horních pater budovy, kde jsme shlédli výstavu obrazů Míly Doležalové Plátna pro velké černé oči (tato výstava trvá do 15. 8. 2010). Uvědomil jsem si, že tuto výtvarnici znám z ilustrací pohádkových knížek. Oproti ilustracím byla její plátna ještě expresivnější a chvíli jsem si na její styl musel zvykat, ale některé obrazy se mi zalíbily i na první pohled. Hlavně kvůli těm očím…
Poté, co jsme opustili barvitý až křiklavý svět pláten, ponořili jsme se o patro níže do nejtemnějšího období nejen romských dějin. Tematická výstava mapuje období od cca 30. let a nástupu nacismu v Německu, přes perzekuci u nás a na Slovensku v době okupace a "štátu", dále pak poválečné období spojené s různými snahami o asimilaci – až do současnosti. Výstava je zpracovaná kvalitně, obecná faktografie je doplněna konkrétními lidskými osudy a občas i dobovými artefakty v podobě fotografií, výstřižků z novin, různých průkazů a jiných dobových dokumentů. Návštěvník tak projde posledních cca 75 let romské historie a mne konkrétně přivedla tato část výstavy k uvědomění se, kolika sociálně-inženýrským experimentům byli Romové za tu dobu vystaveni a to ať už pro "dobro" společnosti nebo pro "dobro" vlastní…
Poslední část výstavy tvoří sbírka řemeslných a uměleckých artefaktů a různých střípků z minulého i současného života romských komunit. Nutno říci, že tato část výstavy je dosti skromná a zasloužila by si rozšířit. Oslovily mne některé z obrazů současných romských výtvarníků, nicméně nejsem výtvarným kritikem, takže mohu říci pouze "místy líbilo, místy moc ne". Zaujalo mne, nakolik je blízký tradiční romský přístup k náboženství a spiritualitě pojetí Haiťanů. To by si zasloužilo další výzkum, dokud ještě nějaká tradiční romská spiritualita existuje.
Jak jsem se dozvěděl z letáku a z webových stránek muzea, je to opravdu úctyhodná instituce, která disponuje kvalitní knihovnou, má dobře promyšlenou koncepci a nabízí i další služby, například i kurzy romštiny, což mne osobně (navzdory nesouhlasným poznámkám Lucienne) velice láká.
Co říci závěrem? Inu, snad to, že nic na světě není černo-bílé. Jste-li z Brna nebo Brno navštěvujete, najděte si čas na návštěvu tohoto muzea. Opravdu stojí za to. Je příjemně pestrobarevné
Reklamy

komentářů 49

Filed under Úvahy a postřehy

49 responses to “Muzeum romské kultury v Brně

  1. MRK má také stránku na Facebooku:http://www.facebook.com…e.kultury

  2. Interfector

    Kojote, co si myslíš o kulturním relativismu? Já nemohu romskou kulturu považovat za stejně hodnotnou jako je kultura západní, to samé se týká kultury Haiťanů a primitivů obecně. Myslím, že asimilace není nejvhodnější řešení, pro mě přijatelnější je exterminace.

  3. @ Interfector: Je snad zjevné, že pojetí, které zde prezentuješ, nemohu přitakat. Ale to ovšem neznamená, že bych byl stoupencem kulturního relativismu. Jen to neberu tak paušálně. V mnoha aspektech je současná evropská kultura na výši – především v oblasti pojetí člověka a jeho práv. Kulturní relativismus je celkem zákonitým důsledkem této výše. Fašizující pohled na evropskou kulturu je podle mě mnohem větším zlem, neboť je to krok k opravdovému primitivismu, z něhož se snažíme vyrůst. To, co navrhuješ, je v mých očích barbarštější než to, proti čemu se stavíš.

  4. Catalessi

    Hm, to s těmi současnými výtvarníky sedí. Nemohla jsem si nevzpomenout na jedno sezení na Flédě s černým jazzmanem, jehož raději jmenovat nebudu, který začal takové ty obvyklé řeči, jak jsme jim my běloši ukradli jazz a udělali z něho big beat. Zeptala jsem se, odkdy se na ságo, trubky, basu a bicí sestavu hraje v pralese… 🙂 Řval na mne ještě když jsem procházela lítačkama.Ano, černí hudebníci (etničtí malíři apod.) dokážou hodně, ale v prostředí evropského typu, které jim dá zázemí a také potřebný tlak.

  5. Jé, to musela být komedie! 😉

  6. Ukradli jazz, jo? :-)Jinak, oprava: černí hudebníci, malíři, sochaři, režiséři, spisovatelé, módní návrháři, sociologové, lingvisti, matematici, biologové… dokážou hodně i v neevropském prostředí. Viz Youssou N´Dour, Salif Keita, Amos Tutuola, Wole Soyinka, Cheikh Aliou Ndao, Ousmane Sow, Oumou Sy, Idrissa Oudraogo, Mansour Sora Wade, Abdoulaye Bara Diop, Pathé Diagne, Souleymane Mboup…

  7. @ Manželka: Uvidím, jak se tato debata vyvine, ale jen pro vyjasnění upozorňuji na to, že Cat. použila výraz "prostředí evropského typu" nikoli "evropské prostředí". Možná by bylo užitečné, kdyby ten pojem explikovala.Jinak pochopitelně za sebe rozhodně nepochybuji, že i v neevropském a dokonce "netypoevropském" prostředí vzniká mnoho zajímavého a hodnotného.

  8. Madsheep

    @Catalessi – pravda je ta, že černoši vymysleli všechny současné hudební žánry kromě lidové hudby/country a klasiky, a možná pár okrajovějších záležitostí.

  9. Machi

    Madsheep:Co elektronická hudba, ta má počátky hlavně u evropských tvůrců (konec 60. a 70. léta), a netvrdil bych, že se jedná o okrajovou záležitost. Ani u metalu si nejsem jistý zda v tom mají černoši prsty.

  10. strojmir

    Kojote, poslouchám kdeco, ale mimo jiné cikánskou nebo Romskou muziku mám hodně rád. Taky jsme měli parádní cikánskou kapelu na svatbě a stálo to za to. Některé lidi jsem viděl tančit prvně v životě. K rasizmu obecně můžu říct jen tolik, že je to hloupost. Mám raději pestrost a navíc mísení genů je z hlediska vývoje taky lepší. Jo a s tou Romštinou…já si tu propast mezi námi uvědomil, když jsem zjistil, že neumím Romsky ani pozdravit a to tu s námi žijí takříkajíc od praotce cikána že.

  11. De Aar

    @ Manželka: Já osobně Vás vnímám tak, že jste zakomplexovaný člověk a že píšete blog jenom z toho důvodu, abyste ospravedlnila své manželství s černochem. Vaše propagace multikulturních a multirasových manželství mi přijde vysloveně nechutná.

  12. @ De Aar alias Interfector – Tak tento tvůj (mnou právě smazaný) pokus navézt se na mém blogu do mého čtenáře byl tvůj poslední. Pokud je tady někdo skutečný odpad lidstva, jsou to lidé jako jsi ty. Táhni mezi své soukmenovce a už se tu neukazuj.

  13. Catalessi

    Ad. jazz – namítla jsem, že nástroje, na které se jazz hraje, jsou původem evropské a vynálezem bílých (jednalo se vlastně o nástroje pochodových/vojenských kapel, proto ty trubky) – když už byla řeč o tom "kradení". Nemám prostě ráda dvojí metr, stejně jako jedni použili nástroje bílých, druzí použili prvky hudby černých jako stavební bloky. Ani bez jednoho by to nešlo. Co mi opravdu vadí, pak opakování prázdné propagace, viz Madsheep – kreativita nezná copyright, jeden použije postup druhého a posune žánr o něco dál.Manželka: Pokud je řeč o sociolozích, malířích, biolozích atd. – jsou to většinou žánry, které jsou opět produktem naší civilizace. Krom vúdú mne toho moc nenapadá, co bychom přejali – to říkám opět bez jakékoliv postranní konotace. Africké hudbě (nativní) moc nerozumím, jde to mimo mne a proto se k ní nevyjadřuji.

  14. Catalessi

    Machi: jsou kritikové, teří tvrdí, že základ metalu je ve tvrdém jižanském blues – zejména po basové linii. Já to tam taky zatím neobjevila, ale tomuto detailu se věnuji zatím s přestávkami cca rok. Nicméně už ten fakt, že je to tak nesnadné tam najít, pokládám za důkaz výše prezentovaného tvrzení, že je to samostatný žánr, kterému nemá kdo co vyčítat.Elektronika – rap používá elektronický podklad, proto jsou protesty černých rapperů proti bílým, že jim zase kradou hudbu, opět komické.

  15. Kojote, pravda, ten termín nebyl specifikován… leč kupříkladu spisovatel Amos Tutuola měl k vždycky jakémukoli evropskému prostředí poměrně daleko, ať nad tím dumám, jak dumám…Madsheep, nemyslím, že u hudby (vlastně i filmu, literatury, malířství a dalších druhů umění) se to dá takto specifikovat. Jednak se všechny druhy ovlivňují, kdykoli se setkají, vznikají druhy nové… A všechny "nečernošské" druhy hudby jistě nejsou okrajové, vždyť většina lidstva na světě nejsou černoši a přesto vlastní hudbu mají, a vyvíjejí dál…Catalessi, já ti rozumím 🙂 , jen si nemyslím, že k malířství, řezbářství, sochařství, tvorbě poezie architektuře atd. je potřeba zrovna vlivů naší civilizace – dokonce bych řekla, že to všechno (ač ovlivňováno různými proudy, jak píšu výš) existuje pokojně i bez ní (např. stará západoafrická hauská literatura psaná adžamíjou, nebo středověká etiopská a núbijská určitě nepotřebovaly vlivy přicházející z Evropy, a ačkoli u nich jsou patrné vlivy např. i z Indie, přesto si zachovávají silný původní ráz). Podobně je to s architekturou, sochařstvím, uměleckým zpracováním kovů… Ačkoliv se sociologií máš asi pravdu, biologie ve smyslu (vědeckého) lékařství není nutně produktem "naší civilizace", opět se jedná o něco, co existuje už po tisíciletí a střetávají se v něm různé vlivy (arabské, perské, indické…) – existovalo dokonce i ve střední Americe před příchodem Evropanů, tzn. vyvíjely se i v relativní izolaci.Já hlavně reagovala na to, že k tomu, aby někdo něco dokázal, je potřeba prostředí evropského typu, což je podle mě pravda jen do určité míry. Záleží (IMHO) totiž na prostředí společenském, a zatímco v některých společnostech (mezi něž podle mě do velké míry patří i česká) je vyčnívání jakýmkoli směrem pozorováno s nedůvěrou a záští nebo dokonce trestáno, v jiných je vynikání odměňováno a obdivováno. Tahle linie se ale nedá specifikovat jako něco, co by se jasně táhlo "mezi Západem a zbytkem světa".Nepsala jsem o nativní hudbě, Youssou N´Dour kromě domácího trhu obsazuje i ten světový (většina z nás pravděpodobně někdy v rádiu slyšela 7seconds, nebo v televizi hymnu k šampionátu světa ve fotbale).

  16. Catalessi

    Manželka: ono jde třeba o to, že abychom ty (kupříkladu hudební) žánry poznali, tak musí projít (pop)kulturním industrializačním procesem – tzn. vydavatelství/labely, nahrávací studia, propagace, distribuce apod. Něco podobného probíhá i u knih. Což je opět euro-americká cesta.Dále tady kulturně máme velkou rivalitu, o jejíž záporných vlastnostech nemá cenu psát, to udělali mnozí, ale k pozitivním stránkám soutěživosti patří tlak, který je vyvíjen na originalitu a hledání nových cest. Domorodý řezbář, pokud není génius, většinou vychází z toho, co dělali předkové, takže se jedná o umění reprodukčního typu.OK, prostě máš na věc jiný náhled – já nevidím zase nic divného na tom, že pokud je někdo schopen nějakou kulturu akceptovat a tvořit v jejím rámci, bývá jí zpravidla přijímán lépe než ten, kdo tuto kulturu akceptuje méně nebo vůbec. Což obecně platilo i k těm Rómům. Naopak mi to přijde naprosto normální a rozhovor s tím jazzmanem byl tak třeskutý právě proto, že si čistě psychologicky své vlastní přijetí bílé kultury odmítal připustit, freudovci by tomu řekli kastrační komplex a používal nařknutí z rasismu jako obranný komplex.Jinak já neříkám, že černošskou hudbu neznám, jenom říkám, že jí vyjma jazzu většinou nerozumím=nedostatek sebeidentifikace.

  17. Catalessi, ten jazzman mě rovněž pobavil (ne že by to nebylo smutné). A teď mě napadá, že vlastně i sám zavedený termín "černošská hudba" je ošemetný.Jinak musím říct, že u hudby si nejsem úplně jistá (nejsem odborník na hudbu a její šíření) ale ve věci literatury to nefunguje všude "po západnu" – např. v Nigérii existuje velmi rozsáhlý fenomén nazvaný "tržištní literatura"; autor sám vydává, tiskne či nechává tisknout a vázat knihy, a následně je sám prodává a v případě komerčního úspěchu dotiskuje vyšší náklady. Ono možná i jen tím způsobem je možno udržet u knih přijatelnou cenu.To ostatní, tedy "jak dosáhnout světového úspěchu" už na moderních prostředcích záleží, ale tam už pak nejde ani tak o kvalitu nebo potenciál umělce nebo o to, v jakém se ON nachází prostředí, ale o to, do jakého prostředí se dostane jeho dílo. (Opět bych použila příkladu světoznámého spisovatele Tutuoly: ten měl jen šest tříd základní školy, někde v buši čistil letadla motorům, u čehož pochytil víc angličtiny a napsal knihjejíž rukopis poslal, naprosto neznalý a bez agenta, známému londýnskému nakladateli… Takže ačkoliv za jeho proslulost v zámoří nakonec může moderní svět, potenciál a snažení dotyčného je pořád stejné.)Je také otázka, nakolik je důležitá urbanizace – u nějakých těch "domorodých řezbářů" bychom museli odlišovat, jestli se jedná o výrobky požadující tradiční formu, jejíž změny jsou nežádoucí, nebo o řezbáře nebo zpracovatele kovů umělecké, vyrábějící předměty denní potřeby, kde se originalita vždycky cenila. Ve chvíli, kdy řezbář, malíř nebo jakýkoli jiný umělec opouští tvorbu vázanou na mýtus nebo rituál, vždycky se vydává směrem k originalitě a dynamika tvorby nových směrů se uplatňuje všude na světě (viz třeba řezby Makondů, tanzanský styl malby tingatinga, beninské bronzy apod.).A mám, mimochodem, dojem, že naše náhledy se vůbec nevylučují. 😉

  18. Já kulturní relativista v tomto smyslu (etnickém) jsem. Samozřejmě, že jazz není čistě "černošská hudba", nevznikl by bez černochů ani bělochů, ale africké šamanské tance vznikly vcelku prokazatelně bez vlivu bělochů (ačkoliv tento zajiaté na jejich podobu zapůsobil). Ne tak voodoo: To je vcelku typický syntetický duchovní systém, vzniklý prolnutím světa afrického, latinskoamerického a evropského/kolonizátorského. Stále ale máš dost možností poznat třeba zpěvy, tance a obecně folklór sibiřských kočovných kmenů. Jestli to je pro někoho "nižší kultura" a "primitivové", ať si to myslí, pro mě je primitiv Madonna a podobní západní "umělci".

  19. Allegore, co se týče kultury v užším slova smyslu – tedy toho, co je obsahem třeba "kulturní přílohy" novin, neboli toho, čemu se říká "umění", jsem kulturní relativista taky. Každému se líbí něco jiného a nemyslím, že by bylo možné poměřovat v tomto smyslu nějakou "výši" či "nadřazenost". Ale nejsem kulturní relativista v širším, řekněme civilizačním, pojetí kultury – opravdu si myslím, že evropské právo je na vyšší úrovni než šaría, že v oblasti lidskoprávní převyšujeme Čínu a že ženská obřízka je barbarský zvyk. Tak nějak…

  20. Jasně, já to myslel teď konkrétně jako umění. Protože v těchto intencích se debata vedla.Jinak jsem relativista v otázce komplexně pojaté kultury v tom slova smyslu, že není možné nalézt jasné objektivní měřítko "dobra". Vyznávám však určitou morálku považovanou za správnou subjektivně a domnívám se, že nezbývá, než aby si stoupenci jistého morálně-kulturního konsensu své mantinely dostupnými a potřebnými prostředky, včetně hrubé síly, prosadili a hájili.

  21. warhammer

    Vzhledem k tomu, že mám po matuře, už mám konečně čas taky cosyk žbleptnout.Pro Kojot:Proč jsi to tomu Interfectorovi smazal? Jednak tím vyvstala nuda, neboť slovní agrese je rozhodně zábavná věc a jednak jsi ani nedal možnost napadenému se bránit, což například mě by celkem nasralo – kdybych o tom věděl. Ale je to tvůj blog že.Pro Allegor:Máš pravdu, všechny ty pop-kundičky dělají hudbu nižšího mentálního a emočního kalibru než ti nejprimitivnější lovci lebek na světě.Ale co se sex-appealu týče, volím jednoznačně Keshu a spol.Pro Madsheep:A vymysleli černoši i noise, nebo grindcore?

  22. @ warhammer: "Zábavu" tohoto druhu zde nechci. Chci zde věcné, tematické diskuse, ne osobní nenávistné výpady. Jak sis jistě všiml, jeho první příspěvek jsem nesmazal a odpověděl jsem na něj – byl sice extrémní, ale bylo to něco, s čím lze polemizovat. Jeho druhý komentář nebyl toho druhu.

  23. warhammer

    Pro Kojot:Jasně, že mít bahno na blogu není zrovna super, i když přežít se to rozhodně dá… ale aspoň je nějaká akce, vzrůšo, testosteron lítá vzduchem jako houf splašených šrapnelů… já bych se o to rozhodně nepřipravoval… koneckonců bych ani s takovou neměl koho fuckovat.I když ty to asi nemáš zapotřebí.

  24. @warhammer: To opravdu nemám 😉 BTW: Jak dopadla ta maturita?

  25. A. S. Pergill

    Kojote,Jak dlouho, dle tvého názoru, by přetrvávaly občanské svobody spolu s lidskými právy, pokud bychom naši civilizaci nechali zničit, převálcovat, kulturou, které jsou tyto hodnoty naprosto ukradené (nemusejí to být jen muslimové, byť ti jsou dnes asi nejzásadnější problém)?Velice se obávám, že by veškeré hodnoty, z nichž se odvíjí naše civilizace (a díky nimž v řadě oblastí dominuje), šly do kopru velice rychle, a to i s našimi pozůstatky. Interfectorové nám nemusejí být sympatičtí, nemusejí nám být sympatická řešení, která nabízejí, nicméně, pokud by naši předkové místo velice tvrdého boje (události ve Rwandě naprosto jednoznačně ilustrují, jak to asi tenkrát u nás vypadalo) nepovstali proti Avarům, nevybili je a nevyhnali (až na asimilovatelné zbytky), tak bychom tu dnes nebyli (protože Avaři by přesně tohle udělali s námi a obětí rozumnějších národů by se stali i naši asimilovaní potomci). Našim středověkým předkům nebyl moc sympatický mistr popravčí, ale chápali, že bez něj to nejde (a pokusy o utopii v tomto smyslu končívaly zpravidla většími masakry než co se odehrávaly na popravištích).Prostě válka, to jsou potoky krve a takového toho hnusu, co vyteče z rozpáraných vnitřností, s tím nic nenaděláš (a ani atomovka to moc nevylepší, protože sice v zóně totálního zničení budou oběti "úhledně" zpopelněny, ale na jejím obvodu se bude konat masakr tlakovou vlnou, střepinami atd., vypadající naprosto stejně jako po napadení konvenčními zbraněmi. A chemické či biologické zbraně jsou taky pěkný humus.Nicméně kdo nemá alespoň na účinnou hrozbu něčím podobným (tj. že to alespoň demonstrativně nasadí, když půjde do tuhého), tak prostě nebude a převálcuje ho ten, kdo na tohle má. Tak to bylo, je a bude.

  26. @ A. S. Pergill: Jestli naše civilizace potřebuje Interfectorovu víru v existenci podřadných ras, pak dle mého soudu ani není důvod ji zachraňovat. A opravdu mě děsí, že se zastáváš nácka a rasisty… :-/Dále doporučuji toto: http://www.youtube.com…re=relatedVidím to stejně.Rasisty pokládám za stejné zlo jako muslimy a všechny další lidi, kteří věří bez důkazů a jejich víra je motivuje k nenávisti a násilí.

  27. A. S. Pergill

    Rozlišuji mezi podřadnou rasou (což je termín, který moc neuznávám – přestože mezi rasami objektivně rozdíly existují, byť menší než třeba mezi psími plemeny a navíc superiorita v jedné oblasti je zpravidla kompenzována nedostatky v oblasdtech jiných – i to máme společné s těmi psy) a podřadnou kulturou / civilizací, což je věc, která existuje na sto procent. Ono bohatě stačí seřadit civilizace / kultury podle nějakého relevantního kritéria (např. lidská práva, práva menšin, distribuce práv podle pohlaví atd.). Tezi, že civilizace porovnávat nejde, nebo, že porovnávání civilizací = rasizmus, prostě neberu.Rasisté jsou zcela jistě zlo, ale je to do určité míry (alespoň v kontextu současných poměrů) přestřelená reakce na multikulturalismus a zjevná rizika, která přináší (v minulosti byla vektorem rasismu především velká monoteistická náboženství, která bazírovala na známé historce o Noemových synech; mimochodem, fundamentalisté všech tří těchto náboženství zastávají rasismus dodnes – byť ne veřejně – a obhajují ho právě touhle starozákonní historkou).

  28. @ A. S. Pergill: Opravdu teď nechápu, s kým vlastně polemizuješ. Já tady přece kulturní relativismus nerazím. Jen jsem se ohradil vůči rasismu, který mimochodem asi fakt není reakcí na multikulturalismus, neb má starší kořeny, jak ostatně sám uvádíš.

  29. A. S. Pergill

    Obávám se,že právě v současnosti ten rasismus má trochu jiný kontext než třeba v době kolem občanské války v USA. Z toho důvodu je třeba k němu přistupovat bez hysterie, aby se se špinavou vodou z vaničky nevylilo i dítě.

  30. strojmir

    Problém soužití různých kultur existuje, ale já dávám přednost osobním příběhům. Tak jedna moje kamarádka, původem Romka, bytˇ od mala vychovávaná "po našem", velice chytrá a krásná dívka pracuje na LDN a baví jí to, dává těm chudákům trochu smyslu existence a pocitu lidskosti a oni jí za to zbožňují. Pak přece nemůžu být rasista. A k té kapele. Můj šéf který pořád nadává na cikány se divil, když jsem mu řekl, že mi hráli na svatbě, ale pak se trochu chytl za nos, když jsem mu hned ukázal jak to s tím jeho rasizmem je. Že se jej často snaží prezentovat jako reakci na nějaké nepřijatelné chování, ale najednou šlo o cikány, kteří něco umějí a umějí to dobře a uživí se,navíc působí v centru pro mládež při člověku v tísni, která se snaží mladé bezprizorní cikány zabavit jinak, než zevlováním a fetem a přesto o nich mluvil úplně stejně jako o těch, kteří dělají bordel. Jinak já geny moc nekřížil má squaw je blondýna.

  31. strojmir

    A ještě jeden fórek ze skutečnosti. Můj kamarád jednou jel metrem a vedle něj stály dvě mladé černošky. Říkal, že jedna z nich měla po trikem krásná ňadra. Vyprávěl: "Nemohl jsem se nedívat, holky si toho hned všimly a ona na mě: rasista? Ne sorry, KOZY, sorry ,sorry" a naznačil rukama co jej tak zaujalo. Slečny to náramně pobavilo.

  32. Strojmire, díky za báječnou historku. K Tvému příspěvku: Ono je třeba to brát realisticky. To, že existují Romové, kteří to někam dotáhli nebo alespoň žijí jako zbytek většinové společnosti, je báječné a je třeba na to poukazovat. Ale je také pravda, že velké množství Romů žije na cizí úkor a to buď pasivně (na dávkách) nebo i aktivně (trestná činnost). Osobně nepokládám skutečnost, že si dávám větší pozor na své věci, pokud třeba do tramvaje nastoupí skupina Romů, za projev rasismu (jak je to definováno v různých "chytrých" multikulturních a od reality odtržených příručkách), ale za zcela realistické a ze zkušenosti vycházející jednání. Nicméně věřím, že pokud bychom uplatňovali striktní rovnost všech občanů a to jak v oblasti práv, tak i v oblasti povinností, a místo nesystémového protežování ("pozitivní diskriminace" – fuj!) systémově investovali do vzdělání, je zde šance během dvou generací toto vše změnit. Opravdu nevěřím, že by "to" měli Romové vrozené, to je prostě nesmysl a projev rasismu. V mnoha zemích žijí Romové mnohem integrovaněji než u nás. Chce to prostě vnímat realitu a intervenovat moudře. Nevěřícně kroutím hlavou nad těmi comicsy a letáky, jež se snaží cestující v tramvajích přesvědčit, jak jsou Romové fajn a my je diskriminujeme. Myslím, že až budou ve své většině fajn, lidem to postupně dojde i bez reklamy…

  33. A ještě jedna věc mě k tomu napadla: Problém u kmenových kultur – věc společná Romům a Židům – je klasifikace my-oni. Romové a gádžové, Židé a gójové. Tento starý relikt tribalismu by bylo záhodno nějak rozpustit…

  34. No jo, jenže u Źidů přeci jenom je možné pozorovat už od dob před přelomem letopočtu přeci jen určitý vývoj od toho striktně rodového (nacionálního, v jejich případě to vyjde skoro na stejno) pojetí, který samozřejmě eskaloval v diaspoře. U Romů jsem si toho zatím nějak nevšiml. Musíme si uvědomit, že romská a židovská společnost jsou zkrátka od základů přirozeně úplně jinak strukturovány. Zatímco Židé dokáží vytvořit širší organizaci a zároveň se přičinlivě chopit příležitostí v rámci do té doby cizího sociálního prostředí, Romové čelí nebezpečí zániku semknutím se do malých skupin se silnými rodinnými vazbami. Souvisí to už s tím, že Židé byli a jsou schopni spravovat vlastní stát. Romové, od dob středověkých, kdy se tu ukázali poprvé, až dodnes stále klasičtí nomádi, takoví nejspíš nebudou nikdy.

  35. Řekl bych, že naděje je. Ale neříkám, že to půjde rychle, to určitě ne. Ale nikdy neříkej nikdy…

  36. Kojote, myslím, že kulturní hodnoty nelze "objektivně poměřovat" právě proto, že je vždycky poměřujeme z hlediska kultury vlastní (a vyhnout se tomu nelze); a pak také kvůli té dynamice, která je všem kulturám vlastní… Plus ještě musíme brát v potaz to, že každá společnost tvoří morální a jiná pravidla v souladu s tím, jak je to pro ni výhodné v dané oblasti a dané době. Protose nám možná může zdát "demokracie a lidská práva" jako skvělé kulturněš nadřazené zařízení, jenže se ukazuje, že pro jiné podmínky je úplně k ničemu (a tedy jeho "výhodnost" nemůže být univerzální). Stejně tak "lidská práva" nebo "práva ženy" – Švýcarka považuje za základní právo ženy býti volena (a běda, kdyby ji na něj někdo sahal), zatímco Kuvajťanka považuje za své nezadatelné právo býti živena mužem (a je pro ni daleko důležitější, než právo býti volena)… atd. Další skvělý příklad je ta ženská obřízka: nejen, že se v mnohém podobá mužské obřízce, která je u nás ale kulturně přijatelnější a tak se tu (stejně jako v zemích, kde je přijatelná ženská) argumentuje estetikou, hygienou a zdravotními benefity a zároveň se marginalizují následky a rizika a zamlčují úmrtí s ní spojená; dokonce se dnes mlčí i o tom, že ženská obřízka se ještě před padesáti lety prováděla i v Evropě a Americe (i na malých dětech) coby léčba epilepsie, masturbace, hysterie nebo migrén… (O tom, jak je to s kulturně podmíněným vnímáním úprav genitálií, jsem psala tady: http://sadio.blog.idnes.cz…html).A.S Pergill: Islám starozákonní historkou o třech Noemových synech neoperuje; v Koránu Noemovi synové tak jako v Bibli vůbec zmiňováni nejsou, ovšem zato je tam verš "… učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější…je ten, kdo je nejbohabojnejší." (tedy ne ten, kdo má správný původ.)K ostatnímu: na rychlou a bezbolestnou integraci Romů nevěřím, stejně jako nevěřím na "chybu jedné strany". Rasismus vůči Romlm existuje stejně jako existuje rasismus Romů vůči majoritní společnosti. Musely by vymizet oba současně, aby se situace mohla zlepšit, a to nepovažuji za možné.

  37. Machi

    Rómové jsou evidentně vždy velmi živé téma. Ale popořadě.Rasismus: Pod všechno co napsal Kojot bych se podepsal. K tomu co napsal A. S. Pergill asi tolik, že bránit se lidmi typu Interfectora znamená klesnout na úroveň primitivů, kterých jsme se jako kultura naštěstí zbavili, alespoň co se týče vedení. A nemysli si, že by normální slušní lidé nebyli schopni přijmout rázná opatření, kdyby byla ohrožena naše kultura. Myslím si, že je to omyl. Umění: Pokud se jedná o umění nedá se snad mluvit o přímo o nadřazenosti, ale z Evropské kultury se toho hodně dochovalo a je velmi bohatá. Na srovnání si netroufám, protože nejsem znalec a snadno bych se dopustil omylu.Morálka: Můj osobní názor je, že v evropské morálce zatím dosáhlo lidstvo vrcholu, i když u jednotlivostí bychom snad mohli najít lepší řešení i u jiných národů (kupodivu mě napadají spíše primitivní národy). Obřízka a podobné:Jakožto naturalista jsem proti jakýmkoliv násilným úpravám lidského těla, které si člověk svobodně nezvolí.A ještě k tomu co napsala Manželka v posledním příspěvku o rómech. Obávám se (počítám že si to sama neuvědomujete), že s tímto přístupem by bylo nutné rómy vystěhovat nebo postřílet. Proto tento názor nesdílím, jsem optimista a naštěstí mi historiedává za pravdu. Ostatně i evropané byli nedávno neuvěřitelná hovada, která například krmila prasata mrvými dětmi.

  38. Machi

    Oprava:"mrtvými dětmi"

  39. Machi, Manželka napsala, že nevěří na "rychlou a bezbolestnou integraci" nikoli že to není možné. Taky si myslím, že v tomto směru rychlá a bezbolestná řešení neexistují, ale také to vidím celkem nadějně, příklady z jiných zemí tomu nasvědčují.Manželko – ano, uznávám, že člověk se nemůže vymístit ze své kultury tak jako se nemůže vymístit ze svého jazyka, a zaujmout tedy nějaké bezesporné hledisko na způsob "božího oka". Přesto si troufám říci, že použijeme-li jako úhel pohledu vztah k utrpení a rozšiřování okruhu bytostí, k jejichž utrpení a strádání jsme citliví, nebo vlastně z hlediska citlivosti vůbec, je evropská kultura opravdu na výši. Je možné toto hledisko odmítnout jako (evropsky) kulturně podmíněné, ale já to prostě jako známku vysoké úrovně vnímám. Dalším indikátorem je tempo změn – třeba co se toho rasismu týče: Před sto lety to byla v této civilizaci norma, nyní ne – kolik jiných kultur prodělalo v oblasti etiky tak bouřlivý vývoj?

  40. Machi

    Tak jestli jsem to dobře pochopil, tak vylučuje současné vymizení vzájemných rasistických postojů, čímž podmiňuje zlepšení situace (teda takto je to napsáno). Ale počítám s tím, že sama napíše jak to přesně myslela.

  41. Jo, to máš pravdu. Nevěnoval jsem tomu dost pozornosti.

  42. Machi: myslím, že "normální slušní lidé" jsou ochotni přijmout velmi rázná opatření i v případě, kdy kultura ohrožena není (stačí jen udeřit na tu správnou strunu a dost dlouho ji rozeznívat – to je případ všech občanských válek, genocid a etnických čistek).Ad morálka: každý národ si myslí, že v morálce dosáhl vrcholu – jen ty vrcholy jsou velice různé (jestli neznáš, doporučuji skvělou Průchovu knihu Interkulturní psychologie). Ani u té obřízky (a spol.) mu nešlo o to, jestli je "správná" nebo "nesprávná", ale právě o to, že na tom, jak vnímáme podobné věci, nemá tolik zásluhu realita jako stereotyp.Kojote, jenže jen čas ukáže, zdali vysoká úroveň citlivosti k jedinci nebude mít zároveň za následek zkázu celku – zatím se mi zdá, že celku opravdu škodí. Podobně u tempa změn – není-li možnost prověřit výhodnost změn časem dříve, než přijdou další, nemůže to vést spíš k ohrožení? Pokud jde o ten rasismus v evropské společnosti: i to zde prošlo změnami několika; původní rasismus, např. ve středověku, měl jen málo společného s rasismem Gobineaouvým: býval povýtce kulturní, nikoli založený na etnickém původu. A je-li dnes v Evropě novější druh rasismu téměř odstraněn, ten první (a dalo by se říci přirozený 🙂 , neboť ten existje snad všude) přetrvává navzdory snažení autorit.K současnému vymizení rasismu Romů k majoritě a majority k Romům: vyjádřila jsem se špatně – "zlepšením" jsem myslelajiž, řekněme, ustálenou harmonii, ne jakékoli zlepšení na cestě k ní, to samozřejmě za možné považuji. Ale ono současné vymizení rasismu ne – právě proto, že jsme "jenom lidé" a většině z nás není dána schopnost neustále milovat ty, kdo nás nenávidí nebo námi pohrdají. (To píšu jako bývalý /nerasistický/ obyvatel romského činžáku. 🙂 )

  43. Catalessi

    Manželka: omlouvám se za pozdní reakci, způsobenou zkouškami při zaměstnání, ale myslím si, že se naše pohledy skutečně až tak nevylučují, jde o to, zda se člověk na kulturu dívá zevnitř ven nebo zvenku dovnitř, směr pohledu je jediný rozdíl. Tolik mi tedy ještě leželo na srdci 🙂 a chtěla jsem k věci dodat.

  44. warhammer

    Pro Kojot:Teorie za 14 (dvě trojky a dvě čtverky), praxe za dva, písemná za jedna. Přesně dle předpokladu.PS: Díky za optání.

  45. Matúš

    Kojot, my sme mali na gympli v Bratislave rómsku triedu. Učili sa okrem štandardarného stredoškolského curricula aj intenzívne rómštinu a tuším aj čo to z rómskej histórie a kultúry. Ja som do tej triedy nechodil, ale samozrejme mal som kontakt s tými žiakmi. Tá rómština je taká exotika, kuriozita. Väčšine som nerozumel, akurát som zistil že tie sídliskové nadávky ako degeš sú rómske slová.Ta trieda bola zriadená za účelom už v skorom veku profilovať sociálnych pracovníkov pre prácu s rómskou menšinou. Samozrejme väčšinu záujemcov lákala skôr kvalitná výučba angličtiny ako táto profesná perskpektíva. Každopádne už som o tej triede nič nepočul, asi sa to neuchytilo a zrušili ju. Neviem.

  46. @Manželka: Ano, to je vážná námitka. Argumentovat bych mohl jedině induktivně – zatím nám to prochází a nežijeme si špatně – ale uvědomuji si, že to může být jen dlouhá slepá ulička. Přesto budu i nadále naší civilizaci věřit.@warhammer: Je fajn, že to máš za sebou. 🙂 Vždycky je to stres. Můžeš se teď lépe podívat do budoucna.@ Matúš: Takové experimenty jsou vždy riskantní, ale je fajn, že to aspoň někdo zkouší.

  47. Drahomir Radek HorvathPrávě jsem objevil velice zajímavý blog, jehož autor mi přinejmenším na první dva články, které jsem četl, velice sednul. Takových kdyby bylo víc!…ahomirradekhorvath.blog.idnes.cz

  48. Machi

    Přesně tak, inteligenci každého národa je třeba podporovat. Zajímalo by mě, kdy konečně přijde cikánské obrození.

  49. warhammer

    Pro Kojot.Děkuji.