Druhy sociálních parazitů

V poslední době se stalo v jistých sférách málem bontónem hovořit ve všech pádech o "sociálních parazitech", čímžto termínem jsou tím myšleni ti, kdo zneužívají sociální systém, přičemž mimochodem není jasně řečeno, co už "zneužívání" je a co ještě není.

Dobrá, pokud někdo čerpá se systému peníze a netvoří nějaké hodnoty, můžeme jej chápat jako parazita bez ohledu na to, nakolik do jaké míry je za své jednání osobně zodpovědný (osobně nevěřím ani v ideologii absolutní svobody jednotlivce ani v její protipól v podobě totální determinace společností či čímkoli jiným). "Parazit" je sice ošklivé a velmi hodnotící slovo, ale v rámci tohoto článku tuto metaforu přijmeme a položíme si otázku: Je ovšem člověk pobírající tu či onu dávku/podporu/důchod jediným sociálním, tj. společenským, parazitem?
Tak, jako jsem nyní jistými lidmi považován za parazita, protože pobírám invalidní důchod, byl jsem za parazita pokládán, jinými lidmi ovšem, v době, kdy jsem se "neoliberálně" živil jako pojišťovací poradce. Zatímco člověk na dávkách čerpá z celospolečenského majetku na úrovni vybraných daní, obchodník s finančními produkty odčerpává tyto peníze přímo lidem s často poněkud vágním příslibem jakéhosi zhodnocení či dosažení pocitu jistoty. Nutno dodat, že tuto práci můžete dělat jakž takž poctivě, tedy zohlednit všechna pro a proti, objasnit možná rizika atd., ale tak to dělá málokdo. Proč? Není to právě úspěšná obchodní strategie. Lidé se na pojišťováky a finanční poradce dívají skrz prsty často právem. Já se mimochodem snažil být tak poctivý, jak jen to šlo, ale stejně… Pomíjím nyní původní poslání pojištění, tedy ochranu před následky nějakého rizika, což je celkem fér služba; mimochodem: klient na tom v průměru nikdy nevydělá, tak jako v průměru nikdy nevyděláte sázkami do loterie. Ale pokud je riziko, proti němuž se člověk pojišťuje, takového rázu, že by je nebylo možné pokrýt z úspor a následky by pro něj nebo jeho rodinu byly likvidační, má smysl se pojistit.
Ale zpět k finančním službám a k problematice vytváření hodnot. Peníze drobných klientů (střadatelů) pojišťoven a jiných poskytovatelů průběžného investování jsou zhodnocovány (doufejme – sám takhle "investuji"…) v různých podílových fondech (samozřejmě až poté, co si pojišťovna strhne svou provizi, takže vyplácet se to začne často až po deseti letech), kde s nimi zacházejí makléři. Jiní makléři operují s balíky peněz, jež svým klientům obhospodařují, a konečně jsou zde tací, kteří jdou s kůží na trh a investují sami. Akcie, fondy, dluhopisy, měny, komodity, dluhy… s tím vším se spekuluje (na růst ceny, na pokles ceny…) – a kdo zde vytváří nějakou hodnotu? Jakou hodnotu vytvořili američtí makléři prodávající hypotéky lidem, kteří je pak nedokázali splácet? A to nemluvím o lidech, kteří navíc zneužívají informace v obchodním styku a využívají těch či oněch "děr v systému"… Nejsou lidé přisátí ke světovým finančním tokům a jejich pomocníci (obchodní zástupci "v terénu") náhodou také parazitickou formou společenské existence a to bez ohledu na výši svých příjmů a odváděných daní?
A když už jsme u těch daní. Pozastavme se nad těmi, kteří "v tom umějí chodit" a platí nižší daně, než by měli. Je to oblast, v níž se tolik nevyznám, ale viděl jsem, že existují přímo příručky doporučující ty či ony finty, jak zaplatit co nejméně. A pochopitelně daňoví eskamotéři, kteří za příslušný bakšiš vymyslí, jak odvést státu co nejméně – to je panečku tvorba hodnot jako víno!
Je mi také trochu na nic ze všech těch "celebrit" světového sportovního či popkulturního života, které se staly oficiálními občany toho kterého "daňového ráje" a přitom žijí ve svých rodných zemích a využívají služeb (infrastruktura, bezpečnost…), za něž de facto neplatí. Nejsou to čirou náhodou také sociální paraziti?
Stručně jen připomenu poslance, pobírající všemožné poslanecké náhrady i když na ně nemají nárok – nepřipomíná to něco? Skutečnost, že v jakémkoli normálním zaměstnání si o takových benefitech můžete nechat jenom zdát, přitom pomíjím. A pak jsou zde třeba státem placení duchovní: Neparazitují náhodou na nevěřících, z jejichž daní jsou také (a proporcionálně většinou) placeni? Neměli by za jejich služby platit jen ti, jichž se týkají, tedy věřící? Proč církve nevybírají desátky? Také mě napadají loterijní společnosti a podobné subjekty kšeftující s předraženou nadějí.
Tím vším nechci říci, že bych nějak zatracoval obchodní zástupce pojišťoven či finanční poradce, sám ostatně vím, že to vůbec nemají lehké, nezatracuji ostatně ani finanční spekulanty, a naopak tím, co jsem napsal, nechci říci, že bych snad souhlasil se zneužíváním sociálního systému. Nesouhlasím. Některá řešení, jež jsou diskutována, se mi zamlouvají (například provázání výplaty přídavků na děti se školní docházkou), jiná pokládám za kontraproduktivní (například zákaz přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti, což podle mě jednoznačně povede k nárůstu práce na černo), ale celkově vzato chápu, že věnovat se této problematice na místě rozhodně je. Ale hovoříme-li o parazitech, zkusme se zamyslet nad tím, kdo všechno odněkud vysává peníze, aniž by cokoli hodnotného vytvářel. Není celá ta věc relativnější než jak se na první pohled jeví? Není možné z jistého úhlu pohledu říci, že chudí lidé mají coby "parazité" dosti zajímavé a někdy i velmi mohovité společníky?
Reklamy

komentářů 16

Filed under Úvahy a postřehy

16 responses to “Druhy sociálních parazitů

  1. Lidé prodávají pojišťovnám riziko, že se něco stane a tím se zajišťují, že když se něco stane, pojišťovna škodu uhradí. Producenti komodit, dluhopisů a úpisu akcií prodávají spekulantům riziko, kterým se zajišťují proti poklesu požadované ceny s tím, že pokud cena klesne, spekulant ji uhradí.Spekulanti a pojišťovny fungují podle stejného principu, pouze pojišťovna je vyšší společenský organismus, spekulant může být klidně jedna osoba.Do jednoho roku skončí s prázdným účtem nových spekulantů. Do tří let jich skončí 99%.

  2. Poslední věta znovuDo jednoho roku skončí s prázdným účtem 90% nových spekulantů. Do tří let jich skončí 99%.

  3. @Vlada: Ano. Na to je třeba mít zvláštní talent. Mimochodem: Film Wall Street pokládám za fascinující a těším se na jeho pokračování.Do článku jsem doplnil: Také mě napadají loterijní společnosti a podobné subjekty kšeftující s předraženou nadějí.

  4. Vydělávání peněz spekulacemi je vůbec ten nejsložitější způsob, jak přijít lehce k penězům.Film Wall Street ovšem nemá se světem spekulací nic společného,protože popisuje práci neschopných spekulantů, kteří si musí pomáhat zneužíváním informací. Ve skutečnosti spekulanti odhalují tržní nestability vzniklé idiotskými rozhodnutími managementu firem, nebo vlád, což jim například umožní mít z každého vloženého milionu do slunečních elektráren zisk 700%. Tím však poměrně velmi účinně dosahují nápravy tohoto nepřirozeného tržního vztahu, buď tím, že donutí firmu k bankrotu, nebo donutí stát toto svoje idiotské rozhodnutí revidovat.

  5. dogbert

    Strasidlo parazitismu je predevsim problem ideologie. Psychologie oblezene pevnosti- armada nezamestnanych a duchodcu se chce zmocnit vysledku prace dynamickych a flexibilnich kapitalistu:) Na tom parazituje spousta zoufalcu. Tem dole to pomaha honit si ego, tem vejs (kmotri z ODS) zakryt realitu.Typicky vyznavac teto ideologie je mlady absolvent VSE ci ajtak, bez zavazku, na lukrativnim miste v bance ci pojistovne, ktere mu zajistil tatinek. Clovek, ktery v zivote neriskoval, a ani riskovat nebude, takze mu muze byt vsechno jasne.Dost casto se projevujou v blogosfere, typicky je Root od Dfense, trebas. Anebo blbecci z byvaleho Instititutu Ayn Randove..Anebo odepsany duchodce, zijici jeste v atmosfere tridniho boje, tech je taky docela dost..

  6. Hnidopišská poznámka je, že vzhledem ke klesajícímu meznímu užitku z peněz se pojištění může vyplatit i v situaci, kdy by pojistná událost člověka totálně nezruinovala.Co se týká parasitismu samého, vždycky mě zajímalo, jak jde dohromady obava z nepříznivého demografického vývoje s přesvědčením, že rodiče vychovávající mnoho dětí parazitují na společnosti. Nositelé obou přesvědčení bývají titíž lidé.

  7. @Dogbert: Díky za trefné postřehy.@bilah9am: Taktéž díky za trefné postřehy!

  8. strojmir

    Reakce na Vlada. To co jsi napsal ve 4 zní sice logicky a částečně to tak funguje, já jsem však přesvědčen, že alespoň v ČR je to tak, že tyto"díry" jsou vytvářeny nejčastěji záměrně jako prostor k obohacení informovaných. Poté se uzavřou, ale účelu již je dosaženo. Takhle nějak to tu v Klausovském hyperkapitalismu jede už od revoluce. Jak jinak vysvětlit ohromné množství chyb vedoucích k nesmírným finančním ztrátám, které nyní budou zalepovat penězi, které budou chybět úplně všude a ještě se za to chválí. Některé byly vytvořeny krátkodobě účelově, jiné jsou součástí právního řádu – dlouhodobě účelově.

  9. strojmire, je historickou zkušeností, že nejlépe se vydělává na idiotech. Nicméně konkrétní projevy v ČR nijak nevybočují z obecného spekulativního procesu, diky kterému dochází k nápravě nežádoucího stavu, takže výsledkem je vyšší bohatství celé společnosti, v důsledku omezení plýtvání.

  10. strojmir

    Tohle Vlado nebaštím. K jaké nápravě prosím došlo v tom obecném procesu? Skoro všechny země jsou neskutečně zadlužené. To je ten výsledek – vyšší bohatství společnosti? To je to odstraňování chyb systému? Připomíná mi to poněkud Klausovu víru, že trh vše vyléčí sám. Nebudu zde sáhodlouze rozebírat proč si to nemyslím, jeden známý o Klausovi a jeho vidění světa, jak se sám prezentuje napsal článek na BL, plně se s ním shoduji : http://www.blisty.cz…rt54706.htmlJá jen dodám, že tomu tak nemůže být hlavně proto, že globální svobodný trh neexistuje a ani existovat nemůže, hlavní toky peněz jsou naprosto pevně fixované, pro svobodný trh zbývá jen malý objem financí, to je zjevné.Ano tam potom prostředky o kterých jsi psal fungují. K bohatnutí společnosti a odstranění chyb to však logicky stačit nemůže. Navíc je vlastně celé jádro té teze chybné. Společnost bohatne hlavně díky možnostem využívání energie, což umožnila věda a to je v současné podobě proces, jako když si vybíráme konto v bance a užíváme si, ale to konto se neustále zmenšuje. Takže celé bohatství závisí hlavně na vědeckém výzkumu a našem umění plýtvat. Pokud neuspějí vědci, budeme brzy zase ukázkově chudnout a to všem spekulantům navzdory.

  11. Strojmire, důkaz je tak jednoduchý, až stydno. Pokud odstraníme spekulanty, tak okamžitě začne docházet k plýtvání, které bude bohatství společnosti snižovat. Spekulace sice nevytváří nové hodnoty, ale minimalizuje ztráty. Pro příklady nemusíme chodit daleko, kromě slunečních elektráren, které by bez spekulantů byly celonárodní katastrofou o nějaký ten rok déle, může posloužit Sorosův run na anglickou libru v důsledku idiotské politiky britské národní banky, bez spekulativního nájezdu na řecké dluhopisy by udatní Řekové utráceli půjčky o nějaký ten rok déle, nezkrachovalo by každoročně 10% akciových společností řízených idiotskými managory, státy se svými obrovskými dluhy by se radostně ještě několik let zadlužovaly s úsměvem na rtech kráčeje k radostným zítřkům.Je to obecný princip, něco jako gravitační zákon, takže to nemá s ideologií nic společného. Stejný princip je pozorovatelný i v biologii mezi kvasinkami.

  12. strojmir

    Nemá to cenu, neshodneme se. Jsem ochotný uznat, že občas to funguje jak píšeš, ale popisovat to takto je závádějící zjednodušování už jen proto, ,že spekulace nebývá zdaleka takto čistá hra. Byznys sám sebe nespasí, ani nežije z podstaty. Přesto se lidé kolem něj pasují do role nejdůležitějších a nejlépe hodnocených. Aby bylo jasno, nechci spekulanty démonizovat. Celý systém je protkaný lidskou hloupostí, neochotou k širšímu rozhledu a podléhání primitivním pudům a podle toho taky vypadá, spekulanti v něm hrají jen svojí hru a mnozí jiní v ní hrají part o mnoho smrdutější. Darmožrouti jsme ale v této části světa skoro všichni. Ti co to nevidí si toho stačí všimnout bohužel možná až ve chvíli, kdy bude na nějaká organizovaná přijatelná řešení pozdě. Do té doby si spolu s naším velkým Václavem můžeme říkat, že žádné ničení planety nevidíme, špinavé peníze nejsou a trh je to nejlepší.

  13. Spekulanti jako supi odklízející mršiny… Nejsem dostatečně znalý, abych se k tomu nějak dál vyjadřoval, ale cítím, že to má cosi do sebe. Nicméně já měl v článku na mysli ty spekulanty a obchodníky, kteří svou hamižností spustili tu hypotékovou krizi. Myslím, že se na tom přiživovala spousta lidí, kteří mysleli jen na svůj zisk a pak to dopadlo jak to dopadlo…

  14. strojmire, je lehce pochopitelné proč vám dělá potíže se se mnou shodnout. Používáte ke svému hodnocení morální kritéria. Pokud k hodnocení nějakého jevu použijete morální kritéria: morální/nemorální; správné/nesprávné; líbí/nelíbí, tak dojdeme k závěrům, které se liší od systému pravda/nepravda podle toho, jaký morální systém zastáváte.To vede k rozpolcenému hodnocení: je to sice pravda, ale není to morální, nebo je to sice pravda, ale nelíbí se mi to, případně je to sice pravda, ale není to správné.Pokud však přijamete opatření, k navození "správnosti/morálnosti/líbivosti" tak to pokaždé povede k nějaké katastrofě. Spekulace jsou zápornou zpětnou vazbou, která udržuje systém v optimální výkonnosti.Co se týká toho zjednodušení, pokud se přidržím gravitačního příkladu, tak tvrzení "gravitace je odpovědná za vznik počasí na Zemi" je také velmi zjednodušující, ale to nic nemění na jeho pravdivosti.

  15. Kojote, pokud chceme vysledovat příčinu hypotékové americké krize, tak dojdeme až k Eisenhoverově doktríně: "každý američan má mít nárok na svůj dům.." Od toho vede dlouhá cesta ke státním agenturám Freddie Mac a Fannie May, které tuto státní politiku realizovaly. Zbytek je jen nevyhnutelný řetěz příčin a následků.

  16. strojmir

    Nejde mi o moralizování. Pokud poukazuji na nepravosti, nejde mi primárně o morální hledisko, ale o systémové chyby, které nám neprospívají a které nás přímo ohrožují. Mám tendenci vidět věc z širšího pohledu, v tom je asi hlavní rozdíl. Stále opakuješ: "Spekulace jsou zápornou zpětnou vazbou, která udržuje systém v optimální výkonnosti." A já tedy také opakuji, chápu, rozumím tomu, ale zní to příliš pohádkově, hlavně protože systém v žádné optimální výkonnosti není. Největší problém ekonomie začíná ve chvíli, kdy se začne považovat za tak důležitou, že ostatní aspekty společnosti v podstatě bere jen jako doplněk. A i když se jí to podaří skutečně prosadit celospolečensky, stejně není schopná dostát svým "příslibům" lepších zítřků. Jak chcete zajistit bohatnutí společnosti, když na to nemáme dostatek surovin, se kterými soudobý ekonomický systém stojí a padá a navíc nám reálně hrozí vážné ekologické potíže? Dovolím si ocitovat z článku mého známého : " (…)Bez takto získaného nadhledu nerozpoznáme, že řídit naše životy rozličnými formami chtíče není ta správná strategie neboť jestli je něco opravdu nekonečné tak je to právě lidský chtíč.Kdyby totiž byla tato strategie správná, pak by ti nejbohatší, nekrásnější a nejmocnější již jistě narazili na onu hranici z hmoty pocházejícího štěstí a neměli by nutkání se na této cestě hnát dál stále větším tempem, stavět větší a větší jachty, vily a maximalizovat své zisky i na úkor chudnoucí většiny populace, která se zcela logicky jednou musí obrátit proti nim, tak jako to udělala nesčetněkrát předtím. Planeta nemá kapacity obdarovat každého majetkem Romana Abramoviče, ale i kdyby měla, tahle primitivní hra na ukájení chtíče by stejně nebyla dohrána a hrálo by se dál, stejně jako se hraje teď…" Celé je to když tak tady http://www.blisty.cz…rt54369.html