Nábožensko-magické využití alkoholu

Alkohol je nebezpečná a zákeřná droga. Dle odborníků je nebezpečnější než třeba metamfetamin (pervitin) či heroin, a je jisté, že člověku, který jej užívá pravidelně – zvláště pokud se pravidelně opíjí – hrozí šeredná, vleklá, devastující a obtížně léčitelná závislost. Přesto má tato droga v naší kultuře své místo a je dle mého názoru zvláště vhodná pro rituální, především náboženské a magické, využití. Způsoby užívání alkoholu lze pro účely tohoto článku rozčlenit následovně:

nerituální

s cílem zakusit psychoaktivní účinek

společenské

osamělé

užití malých dávek bez záměru zakusit psychoaktivní účinek

společenské

osamělé

rituální

světské

nábožensko-magické

symbolické

úlitba

symbolické užití

pro účinky

oslava

alkohol jako zdroj magické energie

Nerituálním užitím alkoholu mám na mysli jakékoli užívání alkoholu, které není vázané na nějakou zvláštní událost. Může být rázu společenského nebo může jít o osamělé popíjení, které je velmi nebezpečné především u žen. Spadá sem i užití pseudorituální, které je rovněž dosti riskantní: Jedná se o užívání alkoholu ospravedlněné událostí, kterou by člověk normálně neslavil nebo se jí neúčastnil, a která slouží jen jako záminka k pití. Nejsem hlasatel abstinentismu a nemám žádných námitek, když si lidé alkoholem občas zpestří život, nicméně trvám na tom, že jde o hru s ohněm. Ještě je možné odlišit nerituální užití velmi malých dávek alkoholu, kdy není cílem jeho psychoaktivní účinek, a které lze označit za víceméně bezpečné. Patří sem pití “na chuť“ či konzumace jednoho piva k uhašení žízně. Je jasné, že “bezpečnost“ tohoto počínání se týká pouze lidí, kteří s alkoholem nemají problém, pro alkoholika je nebezpečné jakékoli množství této drogy; existují také lidé s vrozenou nesnášenlivostí vůči alkoholu, pro něž neexistuje žádná bezpečná dávka, a konečně lidé, kteří by se měli alkoholu zcela vyhýbat kvůli onemocnění či lékům, které užívají.

Rituálním užitím rozumím užití alkoholu v rámci nějaké zvláštní události. Může jít buď o užití světské nebo nábožensko-magické. Světské rituální užívání alkoholu všichni známe: Je spojené s cyklickými svátky celospolečenskými (Silvestr) i individuálními (narozeniny), jakož i se zesvětštělými rituály přechodu: Narození dítěte, svatba, pohřeb… Všimněme si, že velké množství těchto událostí (ne-li všechny) bylo původně náboženského charakteru – slavení konce roku bylo rituálním návratem světa do prapůvodního chaosu; křtiny, svatba i pohřeb byly neodmyslitelně spojeny s náboženskými rituály atd. O nábožensko-magickém užití alkoholu lze však v pravém smyslu hovořit až tehdy, když si účastníci posvátnost či magičnost aktu uvědomují.

Nábožensko-magické užití alkoholu lze rozčlenit na symbolické, jímž je obětování alkoholu (úlitba) a symbolické užití alkoholu. Alkohol patří k ideálním obětinám. Uvědomme si, že pokud člověk obětuje v tom smyslu, že se něčeho vzdává, měl by se vzdávat něčeho, co pro něj má cenu. Vzdát se něčeho, co pro nás má malou cenu, jen proto, že tak činili naši předkové, nemá – jak správně poukazuje Linda Dragonari – potřebnou sílu. Alkohol pro nás může mít cenu jako chutný nápoj i jako droga. Rituálně nalít do ohně dvě deci kvalitního absintu má jednoznačně větší sílu, než když se takto “vzdáme“ třeba hrsti mouky nebo sklenice mléka. Tím nechci říci, že by “levné“ obětiny nefungovaly nebo neměly v současné praxi místo, jsou vhodné k napojení se na egregory minulosti a k pravidelnému symbolickému chování, nicméně chceme-li bohy uctít něčím výjimečným, zvláště pokud od nich něco chceme, je třeba něčeho silnějšího. A nutno dodat, že dle množství nejrůznějších referencí bohům alkohol velice chutná. Leckterým ostatně i dobrý tabák…

Druhou formou symbolického užití je pití alkoholu ve smyslu eucharistie. Jedná se obvykle rovněž o obětinu, kdy člověk pije bohem či bohy skrze rituál posvěcený nápoj, čímž vzniká metafyzické společenství. V tomto případě není alkohol užíván pro své účinky. Je nicméně více než vhodné, stejně jako v případě úlitby, aby nešlo o nějaké podřadné pití. Stejně může sloužit i potravina: hostie vás sice nezasytí, ale například posvěcené sladkosti kršnovců rozhodně ano. Nepochybuji o tom, že by bohové stejně ocenili například i oběť (ať už úlitbovou nebo eucharistickou) kvalitní kávy, čaje atd.

Alkohol lze ovšem rituálně užívat i jako psychotropní látku. Lze jej využít jednak jako prostředek k dosažení euforie při náboženské či magické oslavě, jednak jako potentní zdroj magické energie. Nejprve k oslavám. Ty jsou radostnou událostí tvořenou společenstvím bohů a lidí, přičemž – na rozdíl od světských oslav – by měli účastníci “obětovat“ svou radost a euforii příslušným bohům, být si vědomi posvátnosti situace a současně si ji užít. Je důležité, aby nebyl přítomen nikdo, kdo by chtěl jen využít příležitosti k intoxikaci. Rituální oslava by pro nikoho neměla být “pařbou“ – jeden takový člověk je schopen celou událost znehodnotit. Společné pití by mělo navazovat na společný rituál a být spojeno s úlitbami. Takto lze slavit nejrůznější náboženské svátky. Za stejným účelem je možné použít i některé jiné, především tradiční, společenské drogy – například konopí v rámci šivaistické slavnosti apod.

Dostávám se nyní k ryze magickému, energetickému využití alkoholu. Alkohol lze využít jako zdroj energie (ve smyslu energetického modelu), jíž lze nasměrovat, transformovat a využít k dosažení konkrétního magického cíle. Týká se to především lihovin a dalších nápojů s vysokým obsahem drogy. Někdy jej takto lidé využijí i zcela intuitivně, spontánně a bez přípravy. Například moje matka byla se svým otcem, když po těžké nemoci zemřel, a bylo třeba zařídit pohřební službu a další věci. Vypila v krátké době půl litru vodky (což by ji v jiném případě dozajista knockoutovalo) a vše, co bylo třeba, efektivně zařídila. Alkohol jí dodal energii, kterou v té chvíli nezbytně potřebovala a jíž se v té chvíli nedostávalo. Já mám podobnou zkušenost, když jsem před mnoha lety vypil půl litru tuzemského rumu v rámci magického rituálu, transformoval jej v “čistou energii“ a tu vyslal na pomoc kamarádovi. Necítil jsem se opilý, ale “naspeedovaný“. Jedná se o transformaci tlumivého účinku drogy v excitační. Takto, byť v menších množstvích, užívám alkohol čas od času v magii dodnes – a osvědčuje se mi to. Rozdíl je vždy poznat: Když piji alkohol tímto způsobem, nejsem nikdy opilý (a to přesto, že užívám léky, které účinky alkoholu potencují a při normálním pití je mi už po dvou sklenkách špatně). Tímto způsobem zřejmě nelze použít nápoje s nízkým obsahem alkoholu – bylo by třeba vypít jich v krátké době velké množství a celou dobu se soustředit na magický záměr, což je obtížné a asi i zbytečné. Nevím, jak správně popsat metodu, kterou užívám, prostě vědomě chci měnit účinky alkoholu na energii, soustředím se na to, zastavuji vnitřní rozhovor a ve správnou chvíli začnu konat.

Nabízí se myšlenka, zda by stejně nepůsobily i jiné stimulanty. Z těch legálních by takto snad mohla fungovat silná horká káva, kterou operatér vypije co nejrychleji. Slyšel jsem o tom, že někteří lidé používají v magii energetické nápoje. Ilegální stimulanty jsem nikdy nezkoušel, ale nepochybuji o tom, že vhodně usměrněná síla např. kokainu či metamfetaminu by mohla být velmi efektivní – už proto, že zde není třeba silou vůle transformovat tlumivý účinek v excitační. Co se magie a ilegálních stimulantů týče, doporučuji čtenáři skvělý článek A. A. Chvála pracem chemickým, který je k nalezení na stránkách www.magick.cz.

Je rituální použití alkoholu méně nebezpečné než nerituální? Ano, to rozhodně je, nicméně to neznamená, že je bezpečné. Lidé, kteří by se z jakýchkoli důvodů měli alkoholu vyhýbat, udělají lépe, když použijí jiné prostředky k dosažení těch či oněch rituálních cílů – týká se to i úliteb. Alkohol rozhodně není rituálně nenahraditelný.

Reklamy

komentářů 11

Filed under Magie-mystika-víra

11 responses to “Nábožensko-magické využití alkoholu

  1. Myslím, že to celé jde shrnout do toho nejprimitivnějšího klišé: dobrý sluha, ale zlý pán.

  2. Ovšem. Ale proč se na to téma nerozepsat, mám-li čas, nápady a nic lepšího na práci, hm?

  3. Já jsem rád ,že jsi se rozepsal. Je to skvělý článek ,spousta zajímavých postřehů a v lecčems i inspirace.

  4. Corny von Horn

    konečně na to někdo poukázaljiž delší dobu bych rád uspořádal alkoholický rituál ve stylu mexických pitek. Jenže ty ranní následky a vůbec zda lidé budou schopni zbavit se sebeovládání. A když to dokáží, jestli o devět měsíců později nebude větší děcký přírustek 😀

  5. Corny, to je dobrý nápad, škoda, že kvůli lékům nemůžu do něčeho takového jít. Pokud by použitý alkohol byl kvalitní, následky by obecně asi nebyly tak strašné.

  6. Saul

    Když už je řeč o "mexických pitkách"…můžu z vlastní zkušenosti potvrdit,že následky po požití většího množství např.tequily(a to i kvalitní)mohou být strašné víc než dost:-000)

  7. mela bych doplnek k te casti kde se mluvi o alkoholu jako o dodavateli energie. Co kdyz tu energii naopak ubira? a pak je mozne v obdobich extremni zateze a uzkosti utlumit pusobeni zatezoveho jevu (strach, uzkost, bolest ze ztraty). Proste otupi. A v otupenem stavu lze vykonavat velmi dobre ucelove cinnosti.co nelze v otupelem stavu vykonavat je uvolneni a hlubokou koncentraci smyslu. treba mit multipleorgasmus neni mozne. a kdyz tak jen plochy. otupely sstejne jako jsou otupele smysly.pokud chci zazit skveli sex nesmim predtim pit. (ozrat se)

  8. Ne, Ratko. Pokud použiji alkohol tak, tak jsem to popsal, tedy pokud jej transformuji tak, aby působil excitačně, tak působí excitačně. Opravdu. Osobní zkušenost.

  9. Obával jsem se, že tenhle článek dopadne jako nekritické a ploché zbožšťování obětin alokoholu coby úůitba duchům – naeb jak zachlastata s výmluvou. Jsem moc rád, že to dopadlo jinak a článek se myslím povedl. Takžě gratuluji a díky.

  10. Díky, Cody; BTW: já přeci pracoval jako terapeut alkoholiků – jsem tedy ten poslední, kdo by bral tuto drogu na lehkou váhu.